1/ Kdo koho smí objímat?

• Pevné objetí mohou praktikovat pouze osudově spjatí lidé - rodiče a děti v jakémkoli věku, manželé, dlouhodobí partneři.
  Citace: J.Prekop http://www.prekop-festhalten.de/.
• Pokud se žák nachází v silné emocionální krizi, která se nedá zvládnout, použijí TPO i učitelé. Potom učitel jedná jako zástupce rodičů.
  Citace: J.Prekop http://www.prekop-festhalten.de/.
  
• Přirozeně vím, že je toto téma v současnosti „horké“ Často dostávám dotazy, zda se smí pevně objímat i mateřských školkách nebo dětských domovech. Ano, smí! Bylo by to dokonce mé toužebné přání mít vychovatele, kteří by k tomu byli ochotni.
  Citace: J.Prekopová, kniha: Pevné objetí, kapitola „Hranice a možnosti pevného objetí v institucích“.
• Dítě smí být drženo pouze rodičem (není-li tento rodič pro terapii pevným objetím kontraindikován). Pevné objetí dítěte nesmí být nikdy prováděno bez souhlasu obou rodičů. Může se uskutečnit jen mezi osobami, které se pro to samy rozhodnou (anebo, nejsou–li odpovědného rozhodnutí schopny, není–li jejich vůle pro takové rozhodnutí dostatečně svobodná, jako tomu je např. u malých dětí či u dětí se závažným postižením, rozhodnou v souladu se zájmem dítěte jeho rodiče).
  Citace: Stanovisko Dr. Šturmy a J. Prekopové k prohlášení Aply

2/ Souhlas obou stran?

• Objetí, je-li se souhlasem zúčastněných užito, napomáhá emoční konfrontaci, jež umožní vzájemně si (slovně i neslovně) sdělit citové zážitky s druhým spojené, vyjádřit případnou bolest a lítost, kterou mi druhý ve vztahu působí, dospět k uvědomění toho dobrého, co si vzájemně můžeme dát, budovat, posilovat a v případě potřeby léčit vzájemný pozitivní citový vztah.
  Citace: J. Šturma: K textu Zbyňka Vybírala: Bída pop-psychologie, LN 27. 2. 2010 (vyšlo dne 5. 3. 2010 v LN)
• Svobodnou vůli člověk používá teprve tehdy, když může volit mezi různými alternativami, na základě svých duševních schopností může vidět dobré nebo špatné důsledky svého rozhodnutí učiněného svobodnou vůlí. Tak daleko malé dítě ještě není. Ještě nemůže rozhodovat, jestli chce být chráněno nebo ne.
  Citace: J. Prekop http://www.prekop-festhalten.de/

3/ Holding therapy - Martha Welch a TPO

• Zní to jako poplašná zpráva. Neměla by si redakce, než takto autoritativní a definitivní soud zveřejní, ověřit, jak tomu je ve skutečnosti? Pokud by tak učinila, zjistila by, že „holding therapy“, o které se v textu mluví a s níž autor spojuje ona údajná dětská úmrtí, je něco zcela jiného než terapie pevným objetím podle Jiřiny Prekopové, jež je v Německu chráněna patentem proti neoprávněné kritice a zneužití (srv. http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/).
  Citace: J. Šturma: K textu Zbyňka Vybírala: Bída pop- psychologie, LN 27. 2. 2010.
• Silně ji oslovila terapie pevným objetím, kterou pod názvem "holding" - původně pro děti trpící autismem - vypracovala americká psycholožka Martha Welch a vědecky zdůvodnil oxfordský profesor etologie a nositel Nobelovy ceny Niko Tinberger. Paní Prekopová tuto metodu dále rozvinula a v r. 1989 se svými příznivci založila Společnost pro podporu pevného objetí jako životní formy a terapie, jejíž pobočky, resp. vzdělávací instituty, lze dnes nalézt i v jiných zemích.
  Citace: Rozhovor J. Prekopové s PhDr. Evou Labusovou  http://www.evalabusova.cz/.
• Když jsem chtěla pokračovat v terapeutickém vedení Roberta, udržovali mě Tinbergenovi a Martha v poklusu. U nich a u etologa prof. dr. Hassensteina a jeho ženy se sice nabízela obrovská možnost, kde se odborně poradit, ale ochranu před ostrou kritikou, kterou terapie pevným objetím spustila, mi nabídnout nemohli. Mnoho prominentních odborníků, kteří mě do té doby oslovovali „vážená, milá paní Prekopová“, se ode mě teď distancovalo.Těžce napaden byl i sám Tinbergen. Vědecky mu protivníci mohli v pevném objetí odporovat jen těžko. Napadli ho proto osobně a tvrdili, že je psychicky nemocný. Co by za tím mohlo být jiného než počínající demence, kvůli níž tento renomovaný vědec přijal terapii pevným objetím, přestože v očích protivníků nebyla ničím jiným než násilným narušením svobodné vůle? Tinbergenovo tvrzení, že terapie pevným objetím je nejpřirozenější terapií pro narušené vazby a že tento poznatek považuje za jeden z nejdůležitějších ve své vědecké kariéře, bylo naprosto ignorováno.
  Další potíž byla v mé nezkušenosti. V terapii pevným objetím jsem byla úplný začátečník. Cesta nemohla vést jinudy než přes pokusy a omyly.Byla bych si přála, abych měla víc času na zkoušky, hospitace a konzultace hlavně u Marthy Welchové. Na tomto místě bych jí chtěla poděkovat za to, co mi mohla dát. Většímu sblížení stála v cestě velká vzdálenost mezi Stuttgartem a New Yorkem, moje mizerná angličtina a nedostatek času.
  Citace: J. Prekopová, kniha: Pevné objetí, http://www.marinka.cz/

4/ Kontraindikace TPO:

• Úmysl použít TPO jako výchovný prostředek k poslušnosti
  Citace: http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/
• V jakých situacích lze používat PO? Lze i v běžných denních situacích, když se dítě vzteká, že třeba jdeme jinam, než chce ono, vyhrabuje květináč, pouští sporák a jiné zásadnější věci?
  Když poslouchám tyhle „poruchy chování“, myslím, že se jedná o dítě v období vzdoru. To není pubertující dítě. Je to dítě, které provokuje, které vzdoruje, které dělá přesně opak toho, co se po něm chce. A tady, když si nedá říct, opravdu potřebuje PO. Když si dá říct, nechá sporák v klidu a přestane se ho dotýkat, je to v pořádku. Ale pokud to dělá i nadále, tak je v podstatě jediná dobrá možnost. Dítě se vezme do náruče, ale ne proto, aby se ukonejšilo, aby se odvedla pozornost. To ne! Musí vědět, že máma má taky vztek a že máma se hněvá!
  Citace: přepis rozhovoru s J. Prekopovou na rádiu Proglas v cyklu Kafemlýnek, 29. 4. 2006