tag:blogger.com,1999:blog-9626612718087785232024-03-14T09:32:10.571+01:00Pevné objetíTerapie pevným objetím, pevné objetí, Jiřina Prekopová, holding therapy according Jirina PrekopUnknownnoreply@blogger.comBlogger15125tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-23502291937698150412013-09-25T18:54:00.000+02:002013-09-25T18:54:18.904+02:00Stanovisko Vědecké rady České lékařské komory k "TPO" (z jednání dne 22. října 2012)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<b><span style="color: #cc0000;">Alternativní metody léčby autistů</span></b><br />
Ministerstvo zdravotnictví požádalo ČLK o stanovisko ke třem alternativním metodám léčby autismu. Návrh stanoviska vypracoval pro VR ČLK její člen profesor MUDr. Hrdlička k těmto metodám: „biomodulační“ léčba autismu, <b>„terapie“ pevným objetím PhDr. Jiřiny Prekopové</b> a léčba epilepsie a poruch autistického spektra MUDr. Evou Augustinovou v Egyptě.<br />
VR ČLK konstatovala, že žádná ze tří analyzovaných metod nesplňuje kritéria ověřeného terapeutického postupu podle zásad „medicíny založené na důkazech“. <b><u>U „terapie pevným objetím“ PhDr. Jiřiny Prekopové navíc existují důvodné etické pochybnosti, zda nezpůsobuje osobám s autismem stres a utrpení, které nejsou obhajitelné v rámci moderních terapeutických postupů. </u></b><br />
Vědecká rada ČLK proto konstatuje, že žádná z výše uvedených metod by v České republice neměla být prováděna, pokud pro každou jednotlivou metodu její autoři nedoloží přesvědčivé důkazy o účinnosti a bezpečnosti, tak, jak je dnes požadováno v „medicíně založené na důkazech“.</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-21075763258829338032011-10-15T21:30:00.013+02:002011-10-17T17:56:26.066+02:00Reportéři ČT na téma pevné objetí<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">V pořadu <strong>Reportéři ČT</strong> byla dne 10. 10. 2011 odvysílána reportáž s názvem <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/211452801240040/obsah/173703-sporna-metoda-pevneho-objeti/">Sporná metoda pevného objetí</a>.<br />
V pořadu zazněly názory obou stran (hovoří zde Zbyněk Vybíral, Václav Mertin, Jaroslav Šturma, Zuzana Baudyšová...) a dostali zde prostor i manželé Andělovi (rodina z dokumentu „Mámo, táto, obejmi mě“). Jiřina Prekopová zde komentuje jeden z tragických případů úmrtí dítěte při attachment/holding therapy, které se staly v USA.<br />
<a name='more'></a><br />
Je dobré vědět, že režisérka reportáže, Monika Elšíková, natočila mj. i tento oslavný dokument o Jiřině Prekopové: <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10265737370-mali-tyrani/210542151030001/">http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10265737370-mali-tyrani/210542151030001/</a>.<br />
<br />
Debata o reportáži o PO probíhá na webu pořadu: <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/diskuse/">http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/diskuse/</a> a také na stránce <a href="http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo">http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo</a>.<br />
<br />
Zkrácená textová verze pořadu (a v něm prezentovaných názorů) je k dispozici na odkazu <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/139642-pevne-objeti-terapie-nebo-tyrani-deti/">http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/139642-pevne-objeti-terapie-nebo-tyrani-deti/</a>.<br />
<br />
Doslovný přepis reportáže o pevném objetí (zpracováno <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/">dle webu ČT</a>):<br />
<div><span style="color: blue;">00:22:20 Moderátor a vedoucí redaktor Marek Wollner: „Její metoda pevného objetí vzbuzuje velké emoce.</span></div><div><span style="color: blue;">00:22:24 Má sloužit k obnovení vztahu mezi rodiči a dětmi.</span></div><div><span style="color: blue;">00:22:28 Kritici však namítají, že je to pouhé násilí.</span></div><div><span style="color: blue;">00:22:31 Jiřina Prekopová je však díky své metodě</span></div><div><span style="color: blue;">00:22:34 zřejmě nejznámější českou psycholožkou ve světě.</span></div><div><span style="color: blue;">00:22:37 Její spor s českými odpůrci zaznamenala Monika Elšíková.“</span></div><div>00:22:45 Moderátorka Monika Elšíková: „Světoznámá psycholožka českého původu Jiřina Prekopová</div><div>00:22:49 je autorkou terapie pevným objetím.</div><div>00:22:52 Česká televize o této metodě uvedla film Mámo, táto, obejmi mě.</div><div>00:22:55 Vyvolala velký rozruch,</div><div>00:22:58 protože někteří lidé po zhlédnutí filmu nabyli dojmu,</div><div>00:23:01 že se jedná o týrání dětí.“</div><div><span style="color: blue;">00:23:06 Jiřina Prekopová: „Ó, vždyť já tě mám tak ráda, ale málo ti to ukazuju, že?</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:10 A teď ti to řeknu.</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:13 Já mám hroznou zlost,</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:16 když ty o mně špatně mluvíš s tatínkem, to mě bolí.</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:32 Já tu maminku motivuju, aby ho zrcadlila, každou hlásku.</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:38 Ty chceš pryč? Ale já jsem tvoje maminka, já tě nedám,</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:43 a ty vlastně musíš mít rád lidi, že jo, a prostě zrcadlení.</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:50 A nakonec to musí skončit smírem</span></div><div><span style="color: blue;">00:23:54 a tím, že se on rád s maminkou mazlí.“</span></div><div>00:23:57 Moderátorka: „Pane doktore, co máte proti metodě pevného objetí? Jaký máte názor?“</div><div><span style="color: blue;">00:24:04 Zbyněk Vybíral, psycholog: „Co proti ní mám, toho by bylo víc, to by bylo na delší povídání.</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:08 Jaký mám na ni názor... Když to trochu vyhraním,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:11 můj názor je, že to není psychoterapie,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:14 protože většina psychoterapií dovoluje klientovi nebo pacientovi,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:18 aby nepříjemné sezení, nepříjemnou techniku kdykoliv přerušil.</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:27 V podmínkách takzvané terapie pevným objetím</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:32 jinými slovy se říká, že se tam láme vůle</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:36 nebo nesouhlas osoby, která je pevně objímána,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:40 že se přes tento nesouhlas má jít dál.</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:44 A vychází se z toho, že to bude prospěšné,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:47 ale když si představíme dítě nebo i dospělou osobu,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:51 jak je pevně objímána, já někdy říkám svírána,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:54 s tím, že jí říká ten, kdo ji svírá nebo objímá, že ji má rád,</span></div><div><span style="color: blue;">00:24:59 a ona má nebo musí vydržet i ty chvíle,</span></div><div><span style="color: blue;">00:25:02 kdy volá, křičí někdy, já už nechci, je mi to nepříjemné,</span></div><div><span style="color: blue;">00:25:07 bolí mě to, pusťte mě, já chci svou svobodu.“</span></div><div>00:25:10 Václav Mertin, psycholog: „Viděla jste ten dokument?</div><div>00:25:13 Ta máma tam ležela na tom dítěti,</div><div>00:25:16 to dítě se evidentně bránilo, nereagovalo.“</div><div><span style="color: blue;">00:25:20 Yveta Andělová, matka Marečka: „Dívej se na mě!</span></div><div><span style="color: blue;">00:25:22 Au, to mě bolí! To mně dělat nebudeš!“</span></div><div>00:25:32 Václav Mertin: „Nevím, jak se vypořádáte s tím dokumentem, který to spustil.</div><div>00:25:36 Předtím se už pokoušel Vybíral, ale moc to nešlo.</div><div>00:25:40 Tenhle dokument rozpoutal velkou rodičovskou diskusi,</div><div>00:25:43 kde jsou obhájci, ale jsou tam i oponenti.“</div><div><span style="color: blue;">00:25:50 Yveta Andělová: „Mareček byl typický autista, nevyhledával kontakt,</span></div><div><span style="color: blue;">00:25:53 hrál si jenom s neživými předměty,</span></div><div><span style="color: blue;">00:25:56 nevyhledával lidi, emoce též neprojevoval.</span></div><div><span style="color: blue;">00:26:02 Spíš občas míval různé záchvaty vzteku.“</span></div><div>00:26:16 Radomír Anděl: „Ta doba před a po byla zásadně jiná.</div><div>00:26:20 Potom když Marek nastoupil k logopedce,</div><div>00:26:24 tak říkala, že se s ním pracuje daleko lépe a je klidnější.</div><div>00:26:35 Rozumí víc tomu, co po něm chtěla.“</div><div><span style="color: blue;">00:26:39 Moderátorka: „Takže vy jste přesvědčeni o tom, že to je díky této metodě.“ </span>Yveta Andělová: „Ano.“</div><div><span style="color: blue;">00:26:46 Jaroslav Šturma, psycholog: „Dotek není něco samoúčelného,</span></div><div><span style="color: blue;">00:26:49 je to cosi, co je ve službě obnovy toho vztahu.</span></div><div><span style="color: blue;">00:26:54 A tím, kdo z toho má mít užitek,</span></div><div><span style="color: blue;">00:26:58 je dítě a náš vzájemný vztah.</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:02 Nedělám to z nějakých svých potřeb,</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:06 ale dělám to pro to dítě a pro ten vztah.</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:11 Důležité je, že to pevné objetí se vždycky děje mezi osobami,</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:15 které k sobě náležejí.“</span></div><div>00:27:20 Moderátorka: „Máte nějakou konkrétní zkušenost s pevným objetím?“</div><div><span style="color: blue;">00:27:27 Zbyněk Vybíral: „Nebyl jsem nikým takto pevně objímán, můžu říct, že ne.“</span></div><div>00:27:31 Moderátorka: „A byl jste u toho, když se to dělalo někde,</div><div>00:27:34 nebo to znáte jen z literatury, z diskusí?“</div><div><span style="color: blue;">00:27:38 Zbyněk Vybíral: „Moje kompetence se k tomu vyjadřovat</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:41 je obeznámenost s dílem Jiřiny Prekopové, s knihami,</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:45 obeznámenost s videi.</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:49 Sám jsem zorganizoval v odborném časopise diskusi,</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:53 výměnu názorů zastánců a odpůrců metody,</span></div><div><span style="color: blue;">00:27:57 komunikoval jsem s těmito lidmi, spoustu jsem toho přečetl.</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:01 To je asi moje kompetence.</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:04 Nezažil jsem to, neviděl jsem to na vlastní oči.“</span></div><div>00:28:10 Zuzana Baudyšová, Nadace Naše dítě: „Paní doktorka Prekopová si je velmi dobře vědoma,</div><div>00:28:13 že pevné objetí nelze uplatňovat u každého autistického dítěte,</div><div>00:28:18 zrovna ne tak u každého dítěte,</div><div>00:28:22 kde není pochopení a vůle rodičů, aby do pevného objetí vstupovali.“</div><div><span style="color: blue;">00:28:30 Jiřina Prekopová: „My jsme vlastně taková autistická společnost.</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:33 Každý má svůj byt, svoje čtyři stěny,</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:36 svůj počítač a svoji televizi</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:39 a svoje šuple s čokoládami a svou flašku s pivem,</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:42 svého psychoterapeuta, svoje psychofarmaka,</span></div><div><span style="color: blue;">00:28:46 svoje deprese a svůj strach, že není milován.“</span></div><div>00:28:50 Moderátorka: „V čem je vlastně ten největší spor?</div><div>00:28:53 V tom, že se to používá u autistických dětí,</div><div>00:28:56 že děti se nemůžou bránit, že to je invazivní metoda?</div><div>00:28:59 Co by se dalo shrnout pro lékaře, že je nejhorší na tomhle?“</div><div><span style="color: blue;">00:29:06 Zbyněk Vybíral: „Tato terapie se hodně podobá takzvané holding terapii,</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:09 terapii pevným objetím v Americe, která je v řadě států USA zakázána,</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:13 protože tam terapeuti usmrtili, udusili několik dětí.“</span></div><div>00:29:17 Moderátorka: „My jsme viděli v Čechách záběry z USA,</div><div>00:29:21 kde byla podobná terapie, kde v rámci asi nějaké sekty</div><div>00:29:24 si několik dospělých lehlo na dítě, které zadusili.</div><div>00:29:28 Ale to nebyla metoda pevného objetí?“</div><div><span style="color: blue;">00:29:31 Jiřina Prekopová: „Ne, to nebyla moje metoda.</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:34 Já jsem ten film taky viděla, skrytou kamerou byl točený.</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:38 To dítě zemřelo v důsledku dušení</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:41 a ta terapeutka byla odsouzena na 16 let</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:44 a adoptivní matka na 12.</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:47 Plným právem, protože takhle se nemůže zacházet s dítětem.</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:52 Oni po něm chtěli, aby řeklo „ano“.</span></div><div><span style="color: blue;">00:29:55 A to dítě bylo zásadní opozičník a pořád jenom říkalo „ne a ne“,</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:00 já už tady nemůžu dýchat. Zavázali ho do pytle.</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:04 Když řekneš „ano“, tak tě pustíme. „Ne!“</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:08 Ale to dítě sveřepě a hrdě setrvalo a potom umřelo.</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:12 Tak to je něco, s čím absolutně nemůžu souhlasit,</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:15 a jsem za to, aby byli odsouzeni.</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:19 Ne-li k trestu smrti, když to stálo život.“</span></div><div>00:30:26 Jaroslav Šturma: „Myslím si, že největší kritici jsou ti, kteří to nikdy neviděli,</div><div>00:30:29 nezažili a jenom o tom slyšeli z druhé ruky,</div><div>00:30:34 nějaké zkreslené referáty.“</div><div><span style="color: blue;">00:30:39 Radomír Anděl: „Řekl bych, že dnešní doba rychlých informací,</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:44 dá se říci i zkratkovitých, nepřispívá k tomu,</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:49 aby se lidi o to zajímali hlouběji.</span></div><div><span style="color: blue;">00:30:53 Vysloví prostě názor, aniž by věděli podrobnosti.“</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:09 Samozřejmě byli bychom rádi,</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:13 aby tato naše slova pomohla rodičům, jako jsme my,</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:18 nebo stejně postiženým dětem.</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:21 Pokud by někdo projevil zájem o tuto metodu,</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:26 tak by si opravdu měl najít na to čas</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:30 a přečíst si od doktorky Prekopové nějakou knihu</span></div><div><span style="color: blue;">00:31:35 a zajímat se o to do větší hloubky.“</span></div></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-13418471347751556002011-10-09T22:16:00.002+02:002011-10-10T19:03:54.345+02:00Pevné objetí, rozpory<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><h4>1/ Kdo koho smí objímat?</h4><ul style="text-align: left;"><li>Pevné objetí mohou praktikovat pouze osudově spjatí lidé - rodiče a děti v jakémkoli věku, manželé, dlouhodobí partneři. <div>Citace: J.Prekop <a href="http://www.prekop-festhalten.de/">http://www.prekop-festhalten.de/</a>.</div></li>
<li>Pokud se žák nachází v silné emocionální krizi, která se nedá zvládnout, použijí TPO i učitelé. Potom učitel jedná jako zástupce rodičů. <div>Citace: J.Prekop <a href="http://www.prekop-festhalten.de/">http://www.prekop-festhalten.de/</a>.<br />
<a name='more'></a></div></li>
<li>Přirozeně vím, že je toto téma v současnosti „horké“ Často dostávám dotazy, zda se smí pevně objímat i mateřských školkách nebo dětských domovech. Ano, smí! Bylo by to dokonce mé toužebné přání mít vychovatele, kteří by k tomu byli ochotni. <div>Citace: J.Prekopová, kniha: Pevné objetí, kapitola „Hranice a možnosti pevného objetí v institucích“.</div></li>
<li>Dítě smí být drženo pouze rodičem (není-li tento rodič pro terapii pevným objetím kontraindikován). Pevné objetí dítěte nesmí být nikdy prováděno bez souhlasu obou rodičů. Může se uskutečnit jen mezi osobami, které se pro to samy rozhodnou (anebo, nejsou–li odpovědného rozhodnutí schopny, není–li jejich vůle pro takové rozhodnutí dostatečně svobodná, jako tomu je např. u malých dětí či u dětí se závažným postižením, rozhodnou v souladu se zájmem dítěte jeho rodiče). <div>Citace: Stanovisko Dr. Šturmy a J. Prekopové k prohlášení Aply</div></li>
</ul><h4>2/ Souhlas obou stran?</h4><ul style="text-align: left;"><li>Objetí, je-li se souhlasem zúčastněných užito, napomáhá emoční konfrontaci, jež umožní vzájemně si (slovně i neslovně) sdělit citové zážitky s druhým spojené, vyjádřit případnou bolest a lítost, kterou mi druhý ve vztahu působí, dospět k uvědomění toho dobrého, co si vzájemně můžeme dát, budovat, posilovat a v případě potřeby léčit vzájemný pozitivní citový vztah. <div>Citace: J. Šturma: K textu Zbyňka Vybírala: Bída pop-psychologie, LN 27. 2. 2010 (vyšlo dne 5. 3. 2010 v LN)</div></li>
<li>Svobodnou vůli člověk používá teprve tehdy, když může volit mezi různými alternativami, na základě svých duševních schopností může vidět dobré nebo špatné důsledky svého rozhodnutí učiněného svobodnou vůlí. Tak daleko malé dítě ještě není. Ještě nemůže rozhodovat, jestli chce být chráněno nebo ne. <div>Citace: J. Prekop <a href="http://www.prekop-festhalten.de/">http://www.prekop-festhalten.de/</a></div></li>
</ul><h4>3/ Holding therapy - Martha Welch a TPO</h4><ul style="text-align: left;"><li>Zní to jako poplašná zpráva. Neměla by si redakce, než takto autoritativní a definitivní soud zveřejní, ověřit, jak tomu je ve skutečnosti? Pokud by tak učinila, zjistila by, že „holding therapy“, o které se v textu mluví a s níž autor spojuje ona údajná dětská úmrtí, je něco zcela jiného než terapie pevným objetím podle Jiřiny Prekopové, jež je v Německu chráněna patentem proti neoprávněné kritice a zneužití (srv. <a href="http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/">http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/</a>). <div>Citace: J. Šturma: K textu Zbyňka Vybírala: Bída pop- psychologie, LN 27. 2. 2010.</div></li>
<li>Silně ji oslovila terapie pevným objetím, kterou pod názvem "holding" - původně pro děti trpící autismem - vypracovala americká psycholožka Martha Welch a vědecky zdůvodnil oxfordský profesor etologie a nositel Nobelovy ceny Niko Tinberger. Paní Prekopová tuto metodu dále rozvinula a v r. 1989 se svými příznivci založila Společnost pro podporu pevného objetí jako životní formy a terapie, jejíž pobočky, resp. vzdělávací instituty, lze dnes nalézt i v jiných zemích. <div>Citace: Rozhovor J. Prekopové s PhDr. Evou Labusovou <a href="http://www.evalabusova.cz/">http://www.evalabusova.cz/</a>.</div></li>
<li>Když jsem chtěla pokračovat v terapeutickém vedení Roberta, udržovali mě Tinbergenovi a Martha v poklusu. U nich a u etologa prof. dr. Hassensteina a jeho ženy se sice nabízela obrovská možnost, kde se odborně poradit, ale ochranu před ostrou kritikou, kterou terapie pevným objetím spustila, mi nabídnout nemohli. Mnoho prominentních odborníků, kteří mě do té doby oslovovali „vážená, milá paní Prekopová“, se ode mě teď distancovalo.Těžce napaden byl i sám Tinbergen. Vědecky mu protivníci mohli v pevném objetí odporovat jen těžko. Napadli ho proto osobně a tvrdili, že je psychicky nemocný. Co by za tím mohlo být jiného než počínající demence, kvůli níž tento renomovaný vědec přijal terapii pevným objetím, přestože v očích protivníků nebyla ničím jiným než násilným narušením svobodné vůle? Tinbergenovo tvrzení, že terapie pevným objetím je nejpřirozenější terapií pro narušené vazby a že tento poznatek považuje za jeden z nejdůležitějších ve své vědecké kariéře, bylo naprosto ignorováno. <div>Další potíž byla v mé nezkušenosti. V terapii pevným objetím jsem byla úplný začátečník. Cesta nemohla vést jinudy než přes pokusy a omyly.Byla bych si přála, abych měla víc času na zkoušky, hospitace a konzultace hlavně u Marthy Welchové. Na tomto místě bych jí chtěla poděkovat za to, co mi mohla dát. Většímu sblížení stála v cestě velká vzdálenost mezi Stuttgartem a New Yorkem, moje mizerná angličtina a nedostatek času.</div><div>Citace: J. Prekopová, kniha: Pevné objetí, <a href="http://www.marinka.cz/">http://www.marinka.cz/</a></div></li>
</ul><h4>4/ Kontraindikace TPO:</h4><ul style="text-align: left;"><li>Úmysl použít TPO jako výchovný prostředek k poslušnosti<br />
Citace: <a href="http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/">http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/</a></li>
<li>V jakých situacích lze používat PO? Lze i v běžných denních situacích, když se dítě vzteká, že třeba jdeme jinam, než chce ono, vyhrabuje květináč, pouští sporák a jiné zásadnější věci?<br />
Když poslouchám tyhle „poruchy chování“, myslím, že se jedná o dítě v období vzdoru. To není pubertující dítě. Je to dítě, které provokuje, které vzdoruje, které dělá přesně opak toho, co se po něm chce. A tady, když si nedá říct, opravdu potřebuje PO. Když si dá říct, nechá sporák v klidu a přestane se ho dotýkat, je to v pořádku. Ale pokud to dělá i nadále, tak je v podstatě jediná dobrá možnost. Dítě se vezme do náruče, ale ne proto, aby se ukonejšilo, aby se odvedla pozornost. To ne! Musí vědět, že máma má taky vztek a že máma se hněvá!<br />
Citace: přepis rozhovoru s J. Prekopovou na rádiu Proglas v cyklu Kafemlýnek, 29. 4. 2006 </li>
</ul><div style="text-align: left;"></div><div style="text-align: left;"></div>Zpracováno dle<br />
<a href="http://www.facebook.com/note.php?note_id=163564717028121">http://www.facebook.com/note.php?note_id=163564717028121</a><br />
<a href="http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/tak-%C4%8Di-tak-tpo-si-v%C5%BEdy-vhodnou-odpov%C4%9B%C4%8F-najde-pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD/165595060158420">http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/tak-%C4%8Di-tak-tpo-si-v%C5%BEdy-vhodnou-odpov%C4%9B%C4%8F-najde-pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD/165595060158420</a></div>Unknownnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-22675287946186904582011-10-09T00:03:00.009+02:002014-05-30T22:55:00.353+02:00Soukromá dramata na téma pevné objetí<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
Televize Prima odvysílala 13. září 2011 v rámci pořadu <em>„Soukromá dramata“</em> reportáž o pevném objetí dle Jiřiny Prekopové. Reportáž se natáčela v létě 2011. Prostor zde dostali příznivci i odpůrci metody. V reportáži byly také mj. použity záběry z dokumentu <em>„Mámo, táto, obejmi mě“</em>.<br />
<a href="http://www.youtube.com/watch?v=RPx-OjgkwU8">Soukromá dramata</a><br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<object height="296" width="400"><param name="movie" value="http://www.stream.cz/object/612572-soukroma-dramata-37"><param name="allowfullscreen" value="true"><param name="wmode" value="transparent"><param name="allowscriptaccess" value="always"><embed src="http://www.stream.cz/object/612572-soukroma-dramata-37" type="application/x-shockwave-flash" wmode="transparent" allowfullscreen="true" height="296" width="400"></object></div>
<br />
<br />
<em>„Soukromá dramata“</em> jsou publicistickým pořadem autorů Josefa Klímy a Janka Kroupy. Nepřímo navazují na legendární novácké <em>„Na vlastní oči“</em>.<br />
<br />
<br />
Reportáž vzbudila hodně reakcí, jak se můžete přesvědčit na <a href="http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo">Facebooku</a> (když si nalistujete 13. 9. 2011), nebo na <a href="http://prima.stream.cz/soukroma-dramata/612572-soukroma-dramata-37">Stream.cz přímo pod videem</a>, nebo <a href="http://www.iprima.cz/porady/soukroma-dramata">na stránce pořadu Soukromá dramata</a> (opět když si nalistujete na příspěvky vložené 13. 9. 2011 a později).<br />
<br />
Na reportáž reagovali také Andělovi (rodina z dokumentu <em>„Mámo, táto, obejmi mě“</em>). Jejich korespondenci s Josefem Klímou uveřejnil web nadačního fondu J. Prekopové <a href="http://www.prekopova-nadacnifond.cz/Andelovi-versus-Josef-Klima.html">http://www.prekopova-nadacnifond.cz/Andelovi-versus-Josef-Klima.html</a>. Zejména první dopis manželů Andělových obsahuje podobné formulace jako „jejich“ vyjádření z časopisu Děti a my ze 17. 3. 2011 (viz <a href="http://www.evalabusova.cz/clanky/obejmi.php">http://www.evalabusova.cz/clanky/obejmi.php</a>).</div>
Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-68049786837027576212011-09-27T14:44:00.002+02:002011-09-28T14:24:15.422+02:00O webu<h4>Říkáme NE metodě pevného objetí</h4>Tento web píše skupina rodičů dětí s autismem z České a Slovenské republiky. Nestojí za námi žádná oficiální organizace, ačkoli se hlásíme ke stanovisku, které ve věci terapie pevným objetím vydala <a href="http://www.praha.apla.cz/aktuality/vynucene-objeti-aneb-stanovisko-apla-k-dokumentu-mamo-tato-obejmu-te.html">Apla</a>.<br />
Důrazně protestujeme proti terapiím, které jsou uskutečňovány bez souhlasu obou stran, při kterých je zneužita pozice síly. Uznáváme běžné rodičovské objetí, při kterém dítě pociťuje lásku, ale ne násilí a omezení svobody pohybu a základních práv. Taktéž neprotestujeme vůči omezení svobody z důvodu odvrácení bezpečnostního rizika pro dítě nebo jeho okolí na dobu nevyhnutelně nutnou.<br />
<h4>Proč tento web?</h4>Bývají nám podsouvány různé motivy a naše snaha informovat a diskutovat o skutečné podobě metody a jejích rizicích bývá vykládána různě.<br />
<a name='more'></a><br />
Je to ale vcelku jednoduché: to, co nás žene, je v první řadě strach. Podívejte se alespoň na <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267432237-mamo-tato-obejmi-me/410235100021005/">první minuty dokumentu Mámo, táto, obejmi mě</a>. Doma si projevujeme lásku svým způsobem, dle našeho názoru přirozeným a po generace předávaným. Pak přijde samozvaný terapeut se svým výkladem lásky a v mžiku dokáže nabourat psychiku dítěte na roky. A naše mravenčí a trpělivá práce, kdy vštěpujeme dítěti důvěru v okolní svět a pomalinku, trpělivě, po drobných krůčcích odbouráváme jeho strachy, přijde jedním neuváženým zásahem vniveč. Je řada takových „odborníků“, kteří jsou přesvědčeni o své pravdě...<br />
Bohužel jsou signály, že se pevné objetí šíří v České republice i do kolektivních zařízení (viz rubrika <a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/search/label/Osobní%20výpovědi">Osobní výpovědi</a>, např. výpovědi paní M. J. a E. M.). Ačkoli naše děti vyrůstají v rodinách, jednou přijde čas, kdy se o ně nebudeme moci pečovat a budeme hledat zařízení, kde se o ně postarají. Vzhledem k rychlosti šíření pevného objetí (k níž přispívá také léta trvající nekritický pohled řady našich médií) se bojíme, aby nedošlo k tomu, že naše děti bude někdo léčit či zklidňovat pevným objetím.<br />
Jiřina Prekopová se prohlašuje za odbornici na autismus. Při své léčbě pevným objetím vychází z hypotézy Leo Kannera, že autismus může být zapříčiněn poruchou vazby mezi matkou a dítětem (a tuto porušenou vazbu se Jiřina Prekopová snaží obnovit pevným objetím a tím vyléčit autismus). Podotýkáme, že hypotéza Leo Kannera se považuje více než 40 roků za vyvrácenou!<br />
<br />
<strong>Nejde tu ale jen o děti autistické.</strong><br />
Pevné objetí je také dosti rozšířeno mezi psychology a je doporučováno i dětem hyperaktivním či jinak „nestandardním“ (viz např. výpověď paní <a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/07/vypoved-pani-k-t-matky-chlapce-s-pas.html">K. T.</a>) a také dětem v náhradní rodinné péči.<br />
<a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/07/pravni-nazor-na-terapii-pevnym-objetim.html">Dle názoru právničky</a>, který vyšel v časopisu <em>Psychologie dnes</em> dokonce existuje oprávněná obava, že terapie pevným objetím naplňuje znaky činu omezování osobní svobody!<br />
Pevné pevné objetí v České republice už léta nekriticky přijímáno a rozšiřováno. Jiřině Prekopové vyšla řada knih u renomovaného vydavatelství <em>Portál</em>. Spolupracuje s ní nadace <em>Naše dítě</em> v rámci svého preventivního programu <em>STOP násilí na dětech</em> (!). Její metoda se přednáší na vysokých školách.<br />
Až na začátku roku 2011 se situace změnila, ale pokud byste ještě koncem roku 2010 v rámci ČR hledali kritické hlasy k pevnému objetí, takřka žádný byste nenašli. Přitom <strong>jde o metodu riskantní, neakreditovanou, stojící na samém okraji psychoterapeutických přístupů</strong>.<br />
<br />
Už jsme slyšeli, že naší motivací (pro snahu o objektivní informování a kritickou diskusi o pevném objetí) je náš nepřiznaný strach z intimity a blízkosti způsobený našimi porušenými vztahy a potřebovali bychom prostě jen obejmout... Také jsme slyšeli, že za vším je možná naše těžko snesitelná bolest z představy, že jsme nevědomě zavinili autismus našich dětí...<br />
<br />
Všem chceme vzkázat: <strong>čtěte, přemýšlejte a pište o pevném objetí a nenechávejte si svoje informace pro sebe!</strong> K tomu vás chce podnítit tato webová stránka.<br />
Doporučení pro začátek: pro první informaci doporučujeme <a href="http://www.novyprostor.cz/clanky/376/jmenem-lasky-te-ted-zalehnu.html">článek Ester Danelové Jménem lásky tě teď zalehnu</a> <br />
a <a href="http://prima.stream.cz/soukroma-dramata/612572-soukroma-dramata-37">reportáž Josefa Klímy o pevném objetí, která byla odvysílána na TV Prima 13. 9. 2011 v rámci cyklu Soukromá dramata</a>.<br />
Dále: velké množství odkazů k tématu najdete na stránce <a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/09/odkazy-casova-osa-po-odvysilani.html">Odkazy - časová osa po odvysílání dokumentu</a>.<br />
<br />
Kontakt na redakci: pevne-objeti()seznam.cz<br />
<br />
<h4><span lang="en-gb">We say NO to holding therapy according Jirina Prekop!</span></h4><span lang="en-gb">We are parents of children with autism from the Czech and the Slovak Republic. We’re not formally organized.<br />
We strongly protest against the therapies that are made without the consent of both sides.<br />
We accept common parental embrace, in which the child feels love.<br />
We don’t accept violence and restriction of movement and restriction of fundamental rights.</span>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-81491962740213043692011-09-27T13:09:00.007+02:002011-10-14T23:33:22.169+02:00Odkazy – časová osa po odvysílání dokumentu<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">Prostřednictvím odkazů bychom chtěli heslovitě zrekapitulovat dění na internetu a v médiích po odvysílání dokumentu „Mámo, táto, obejmi mě“.<br />
<ul><li>23. 12. 2010: Dokument <strong>Mámo, táto, obejmi mě</strong>, byl odvysílán v premiéře na ČT2 23. 12. 2010 v 21.30, opakování bylo na ČT2 1. 1. 2011 v 06.50, <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267432237-mamo-tato-obejmi-me/410235100021005/">http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267432237-mamo-tato-obejmi-me/410235100021005/</a>. <a name='more'></a></li>
<li>2. 1. 2011: <strong>Blog O Járovi</strong>. Maminka chlapce s autismem napsala na svůj blog negativní názor na dokument a na PO u autistů. Následně se pod článkem rozvinula bouřlivá diskuse, <a href="http://ojarovi.blogspot.com/2011/01/temple-grandin-jimmie-mamo-tato-obejmi.html">http://ojarovi.blogspot.com/2011/01/temple-grandin-jimmie-mamo-tato-obejmi.html</a> pokračování diskuse: <a href="http://ojarovi.blogspot.com/2011/03/mamo-tato-obejmi-me-metody-pevneho.html">http://ojarovi.blogspot.com/2011/03/mamo-tato-obejmi-me-metody-pevneho.html</a>.</li>
<li>18. 1. 2011: <strong>Vynucená objetí aneb Oficiální stanovisko APLA</strong> k dokumentu Mámo, táto, obejmi mě, Asociace pomáhající lidem s autismem vydala svoje stanovisko k dokumentu <a href="http://www.praha.apla.cz/vynucena-objeti-aneb-oficialni-stanovisko-apla-k-dokumentu-mamo-tato-obejmu-te.html">http://www.praha.apla.cz/vynucena-objeti-aneb-oficialni-stanovisko-apla-k-dokumentu-mamo-tato-obejmu-te.html</a>.</li>
<li>20. 1. 2011: <strong>Diskuse na webu Postižené děti</strong>, další výměna názorů (obnovená debata pod starším článkem na téma PO), z diskuse vypichujeme: svoji zkušenost sem napsala paní E. M. (pod nickem buldokova) Na jejím synovi s dg. DA zkoušela v devadesátých letech PO Jiřina Prekopová, stalo se to v předškolním zařízení a to bez souhlasu rodičů (!), v diskusi najdete i vyjádření Veroniky Müllerové, autorky dokumentu Mámo, táto, obejmi mě, dále je mj. zajímavá osobní zkušenost jedné maminky, které byla pevně objímána ve svém dětství: <a href="http://postizenedeti.cz/content/terapie-pevnym-objetim-dle-prekopove">http://postizenedeti.cz/content/terapie-pevnym-objetim-dle-prekopove</a>.</li>
<li>24. 1. 2011: založení stránky <strong>Říkáme NE metodám pevného objetí </strong>na komunitním serveru Facebook, <a href="http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo">http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo</a>. <strong><span style="color: red;">DOPORUČUJEME</span></strong></li>
<li>24. 1. 2011 <strong>Výzva pro ombudsmana</strong>, protest proti propagaci a uplatňování TPO dle JP a žádost o prošetření, výzva pro ostatní aby se v rámci občanské protestu připojili a veřejnému ochránci také napsali <a href="http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/v%C3%BDzva-pro-ombudsmana/159792134072046">http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/v%C3%BDzva-pro-ombudsmana/159792134072046</a>.</li>
<li>25. 1. 2011 <strong>Zbyněk Vybíral</strong> (vedoucí katedry psychologie na FSS MU, známý kritik PO) se připojuje k výzvě zveřejněné na Facebooku, píše vlastní text <strong>ombudsmanovi</strong> a v kopii ho odesílá dalším cca 30 adresátům včetně vedení ČMPS (Českomoravská psychologická společnost je dobrovolné stavovské, výběrové, vědecké sdružení psychologů, předsedou ČMPS je již od roku 1995 Jaroslav Šturma známý propagátor PO dle JP), <a href="http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011012501">http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011012501</a>, <a href="http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011020101">http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011020101</a>.</li>
<li>29. 1. 2011: Ředitelka nadace Naše dítě <strong>Zuzana Baudyšová reaguje</strong> (na webu nadačního fondu JP) na stanovisko APLA k dokumentu Mámo, táto, obejmi mě: <a href="http://www.prekopova-nadacnifond.cz/dokumenty/Nase%20dite%20-%20APLA.doc">http://www.prekopova-nadacnifond.cz/dokumenty/Nase%20dite%20-%20APLA.doc</a>. Nadace Naše dítě od roku 2010 pořádá semináře „Pozitivní rodičovství nadace Naše dítě“, viz <a href="http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?ida=692&idk=465">první tisková zpráva</a>, kde se mj. přednáší o pevném objetí. „<a href="http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?ida=1008&idk=561">Nadace Naše dítě v rámci propagace Pozitivního rodičovství spojila síly s PhDr. Jiřinou Prekopovou a jejím týmem spolupracovníků. Díky této spolupráci vzniklo v roce 2010</a> <a href="http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=486">osvětové DVD Obnova lásky v rodině – výchova láskou</a>“ (citát z webu nadace). Tato osvětová DVD byla natočena na seminářích „Pozitivní rodičovství nadace Naše dítě“. Tolik stručně ke vztahu nadace ND a PO dle JP, více na webu nadace. <em>(Pozn.: pozor, neplést Pozitivní rodičovství nadace ND s pozitivním rodičovstvím propagovaným v Kurzech efektivního rodičovství (KER) garantovaných <a href="http://www.efektivnirodicovstvi.cz/">Institutem efektivního rodičovství</a>.)</em></li>
<li>31. 1. 2011: <strong>Rada ČMPS</strong> odpovídá Zbyňku Vybíralovi, vytýká mu neetické chování, a nevyčerpání možnosti diskuse s Jaroslavem Šturmou, <a href="http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011020101">http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011020101</a>.</li>
<li>1. 2. 2011: <strong>Zbyněk Vybíral</strong> odpovídá radě ČMPS a podrobně vypisuje historii polemik ohledně PO (a tím vyvrací výtku ohledně nevyčerpání možnosti diskuse), dozvídáme se, že polemiky ohledně PO se mezi odborníky u nás vedou od roku 2006 (!), <a href="http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011020101">http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011020101</a>.</li>
<li>4. 2. 2011: <strong>Jiřina Prekopová a Jaroslav Šturma</strong> zveřejňují svoje vyjádření ke stanovisku Aply, <a href="http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/LinkClick.aspx?fileticket=6gSYPRV3qc8%3D&tabid=70">http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/LinkClick.aspx?fileticket=6gSYPRV3qc8%3D&tabid=70</a> na webu JP a v časopise Psychosom 1/2011.</li>
<li>4. 2. 2011: Časopis <strong>Psychosom</strong> (1/2011), <strong>rubrika Diskuse: Pevné objetí v obklíčení?</strong> <a href="http://www.lirtaps.cz/psychosomatika/psychosom_1_2011_print.pdf">http://www.lirtaps.cz/psychosomatika/psychosom_1_2011_print.pdf</a> Několik textů pojednávajících o PO. Zbyněk Vybíral zažehl diskusi. Jiřina Prekopová a Jaroslav Šturma na to reagují. Jak to vidí Jiří Šimek. A nakonec Bohumila Baštecká.</li>
<li>8. 2. 2011: <strong>Ombudsman k výzvě na Facebooku „Ne metodám pevného objetí“</strong>, <a href="http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/ochrance-k-vyzve-na-facebooku-ne-metodam-pevneho-objeti/">http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/ochrance-k-vyzve-na-facebooku-ne-metodam-pevneho-objeti/</a> Působnost ombudsmana je zákonem vymezena jako ochrana osob před protiprávním jednáním úřadů. „V případě, že by například existovaly znalecké posudky prokazující nepříznivé dopady terapie na dítě a příslušné úřady by za tohoto stavu byly nečinné, mohl by ochránce šetřit postup těchto úřadů. Rozhodovat odborný spor, zda je terapeutická metoda riskantní, či kdy a jak má být používána, však ochránci nepřísluší.“</li>
<li>1. 3. 2011: Blogzine <strong>Little Modernist</strong> uveřejnil rozhovor s Jiřinou Prekopovou a <strong><br />
později také stanovisko </strong>Little Modernist („...popsaná filosofie, její provádění v praxi nás upřímně šokovalo a velmi neradi bychom tuto metodu takto propagovali. Zásadně nesouhlasíme s principem provádění pevného objetí násilím proti vůli dětí...“) <a href="http://www.littlemodernist.com/detail-clanek/thoughts:as-kids-see/pevne-objeti-podle-jiriny-prekopove">http://www.littlemodernist.com/detail-clanek/thoughts:as-kids-see/pevne-objeti-podle-jiriny-prekopove</a></li>
<li>3. 3. 2011: <strong>V časopise Psychologie dnes</strong> (3/2011) vyšel rozsáhlejší text <strong>Spor o terapii pevným objetím</strong> složený z již výše zmiňovaných textů (resp. výňatků z nich). <a href="http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/*kopie-1:-date-si-cipovat-deti-/44020/">http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/*kopie-1:-date-si-cipovat-deti-/44020/</a>. Časopis Psychologie dnes vydává nakladatelství Portál, „dvorní“ vydavatel knih JP v ČR. Materiál z čísla 3/2011 obsahuje: doslovné přetištění stanoviska APLA (viz 18. 1.), výňatek z reakce Zuzany Baudyšové (viz 29. 1.), výňatek z emailu Zbyňka Vybírala (viz 25. 1.), doslovné pretištění stanoviska Jiřiny Prekopové a Jaroslava Šturmy (viz 4. 2.).</li>
<li>6. 3. 2011: <strong>Vyjádření poradců rané péče APLA</strong> k terapii pevným objetím, <a href="http://www.praha.apla.cz/vyjadreni-poradcu-rane-pece-apla-k-terapii-pevnym-objetim.html">http://www.praha.apla.cz/vyjadreni-poradcu-rane-pece-apla-k-terapii-pevnym-objetim.html</a>.</li>
<li>14. 3. 2011: Článek v MF Dnes <strong>Obejměte dítě a nechte je trpět</strong>, autorka: Radka Wallerová, <a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/07/obejmete-dite-nechte-je-trpet.html">http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/07/obejmete-dite-nechte-je-trpet.html</a>.</li>
<li>17. 3. 2011: Článek v týdeníku <strong>Reflex</strong> (11/2011) <strong>Nezalehni Rainmana</strong>, autor: Jiří X. Doležal, článek o den později převzal web Psychologie.cz: <a href="http://psychologie.cz/metoda-pevneho-objeti/">http://psychologie.cz/metoda-pevneho-objeti/</a>. Pod textem na Psychologie.cz je obsáhlá diskuse. <a href="https://picasaweb.google.com/lh/photo/iygQASt6gux8wt-0y32IqCyKGMHKCltoUQ5QOUE67nw?feat=directlink">Článek vzbudil velkou pozornost čtenářů</a>.</li>
<li>17. 3. 2011: Článek v časopise Děti a my (4/2011) Mámo, táto, obejmi mě, autorka: Eva Labusová, článek obsahuje <strong>vyjádření manželů Andělových (rodina z dokumentu Mámo, táto, obejmi mě)</strong> a psychologů Václava Mertina a Michaely Mrowetz, <a href="http://www.evalabusova.cz/clanky/obejmi.php">http://www.evalabusova.cz/clanky/obejmi.php</a>. Také časopis Děti a my vydává nakladatelství Portál.</li>
<li>18. 3. 2011: Ľuba Heinzlová, mladá slovenská novinářka, která otevřeně píše o své dg. Aspergerův syndrom, zveřejnila na svém blogu článek <strong>Osem dôvodov, prečo nesúhlasím s terapiou pevným objatím</strong> <a href="http://blog.tyzden.sk/heinzlova/2011/03/18/osem-dovodov-preco-nesuhlasim-s-terapiou-pevnym-objatim/">http://blog.tyzden.sk/heinzlova/2011/03/18/osem-dovodov-preco-nesuhlasim-s-terapiou-pevnym-objatim/</a>.</li>
<li>29. 3. 2011: <strong>K terapii pevným objetím potřetí</strong>. APLA se znovu vyjádřila k PO a to v reakci na nedávný článek v časopisu Děti a my (viz 17. 3.), který APLA považuje za nevyvážený <a href="http://www.praha.apla.cz/k-terapii-pevnym-objetim-potreti.html">http://www.praha.apla.cz/k-terapii-pevnym-objetim-potreti.html</a>.</li>
<li>14. 4. 2011: <strong>Rozhovor s Jiřinou Prekopovou</strong> v „záhadologickém“ časopise Enigma 5/2011, část rozhovoru otiskl web Knihy-A.cz: <a href="http://www.knihy-a.cz/12071/jak-funguje-terapie-pevnym-objetim">http://www.knihy-a.cz/12071/jak-funguje-terapie-pevnym-objetim</a>.</li>
<li>27. 4. 2011: <strong>Stanovisko iniciativy Říkáme NE</strong> metodám pevného objetí k rozhovoru s Jiřinou Prekopovou v časopise Enigma 5/2011 <a href="http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/stanovisko-iniciativy-%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD-k-rozhovoru-s-ji%C5%99inou-pre/182204795164113">http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/stanovisko-iniciativy-%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD-k-rozhovoru-s-ji%C5%99inou-pre/182204795164113</a>.</li>
<li>27. 4. 2011: Internetový časopisu <strong>SOFTfórum</strong>, bulletin rodinných a systemických terapeutů, věnoval svoje <strong>jarní číslo TPO dle JP</strong>, PO se věnuje celkem osm textů, pozoruhodný je jistě rozhovor s Kateřinou Thorovou (v rozhovoru je navíc uvedeno velké množství dalších zdrojů a referencí), terapeuti PO dodali několik kazuistik. 1) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=52:uvodnik&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Na úvod</a>, 2) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=42:rozhovor-kateina-thorova-a-jeji-kolegove-&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">ROZHOVOR (Kateřina Thorová a její kolegové)</a> <strong><span style="color: red;">DOPORUČUJEME</span></strong>, 3) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=41:mgr-jitka-vavrova-me-zkuenosti-s-terapii-pevnym-objetim&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Mgr. Jitka Vávrová: Mé zkušenosti s terapií pevným objetím</a>, 4) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=45:jarmila-pospiilova-dramaticky-pibh-lidi-bojujicich-o-lasku-&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Jarmila Pospíšilová: Dramatický příběh lidí bojujících o lásku</a>, 5) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=46:kateina-neubauerova-pevne-objeti-jako-souast-ivotniho-stylu-&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Kateřina Neubauerová: Pevné objetí jako součást životního stylu</a>, 6)<a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=47:tajana-horka-kombinace-rodinne-terapie-a-terapie-pevnym-objetim-podle-etiky-phdrjprekopove&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Taťjana Horká : Kombinace rodinné terapie a Terapie pevným objetím podle etiky PhDr.J.Prekopové</a>, 7) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=48:arka-gjuriova-tpo-z-pozice-outsidera&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Šárka Gjuričová: TPO z pozice outsidera</a>, 8) <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=51:vae-nazory-tpo&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">Vaše názory</a>.</li>
<li>28. 4. 2011: Zbyněk <strong>Vybíral vystupuje z ČMPS</strong>, což zdůvodňuje tím, že vedení ČMPS podporuje a dále šíří tzv. terapii pevným objetím podle J. Prekopové, <a href="http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011042801">http://psych.fss.muni.cz/vybiral/view.php?cisloclanku=2011042801</a>, <a href="http://psychologie.cz/terapie-pevnym-objetim-rozdelila-odborniky/">http://psychologie.cz/terapie-pevnym-objetim-rozdelila-odborniky/</a>.</li>
<li>3. 5. 20011 článek <strong>Vlci a ovce v kauze Prekopová</strong> na webu Psychologie.cz, autor: Ester Danelová <a href="http://psychologie.cz/vlci-ovce-v-kauze-prekopova/">http://psychologie.cz/vlci-ovce-v-kauze-prekopova/</a>.</li>
<li>3. 5. 2011 konference <strong>Láska ve výchově, řád v chování</strong> pořádaná Magistrátem hl. města Prahy s tříhodinovým (!) prostorem pro Jiřinu Prekopovou. Přitom tématem konference byla překvapivě péče o žáky se specifickými poruchami chování. Oficiální pozvánka: <a href="http://skoly.praha-mesto.cz/86235_Pozvanka-na-konferenci-s-nazvem-Laska-ve-vychove-rad-v-chovani">http://skoly.praha-mesto.cz/86235_Pozvanka-na-konferenci-s-nazvem-Laska-ve-vychove-rad-v-chovani</a>.</li>
<li>4. 5. 2011: <strong>Časopis Psychologie dnes</strong> (5/2011) otiskl na stránce Ohlasy a názory názor právničky Margarety Münsterové na terapii pevným objetím <a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/07/pravni-nazor-na-terapii-pevnym-objetim.html">http://pevneobjeti.blogspot.com/2011/07/pravni-nazor-na-terapii-pevnym-objetim.html</a>.</li>
<li>8. 5. 2001: Vyšel v časopise <strong>Pchychosom</strong> (2/2011) v rubrice <strong>Kazuistika text Zuzany Masopustové</strong> Abychom ti pomohli, musíme ti porozumět – Pevné objetí dle Prekopové jako způsob terapeutické práce s rodinou <a href="http://www.psychosom.cz/?page_id=1547">http://www.psychosom.cz/?page_id=1547</a> nebo <a href="http://www.lirtaps.cz/psychosomatika/psychosom_2_2011_web.pdf">http://www.lirtaps.cz/psychosomatika/psychosom_2_2011_web.pdf</a>.</li>
<li>18. 5. 2011: <strong>Polemika v časopise Děti a my</strong> (6/2011): <a href="https://picasaweb.google.com/lh/photo/vVFzy0xxan7VBnsAsCe5GSyKGMHKCltoUQ5QOUE67nw?feat=directlink">Kateřina Thorová a Václav Mertin</a>.</li>
<li>23. 5. 2011: článek <strong>Kásné myšlenky, podivná praxe</strong> na webu <strong>Maminky maminkách</strong>, autor: Marie Růžičková <a href="http://maminkymaminkam.cz/tema-dne-/425-tema-dne-/5197-krasne-myslenky-podivna-praxe">http://maminkymaminkam.cz/tema-dne-/425-tema-dne-/5197-krasne-myslenky-podivna-praxe</a>. Diskuse k článku: <a href="https://www.facebook.com/maminkymaminkam/posts/216586541694224">https://www.facebook.com/maminkymaminkam/posts/216586541694224</a> (mj. obsahuje příspěvky Marie Staňkové, vyškolené terapeutky PO).</li>
<li>24. 5. 2011: článek v časopise <strong>Nový prostor</strong> č. 376 <strong>Jménem lásky tě teď zalehnu</strong>, autor: Ester Danelová. <strong><span style="color: red;">DOPORUČUJEME</span></strong> <a href="http://www.novyprostor.cz/clanky/376/jmenem-lasky-te-ted-zalehnu.html">http://www.novyprostor.cz/clanky/376/jmenem-lasky-te-ted-zalehnu.html</a>.</li>
<li>24. 5. 2011: <strong>Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě</strong> v pořadu Fakta Barbory Tachecí obhajuje pevné objetí <a href="http://www.iprima.cz/videoarchiv/138573">http://www.iprima.cz/videoarchiv/138573</a></li>
<li>1. 6. 2011: Jiřina Prekopová přijala pozvání <strong>nadace Naše dítě</strong> a v rámci oslavy Dne dětí, vystoupila na celodenním semináři v Praze na téma Obnova lásky v rodinách. Oficiální tisková zpráva: <a href="http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?ida=1008&idk=561">http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?ida=1008&idk=561</a>, další text o semináři: <a href="http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?ida=1011&idk=478">http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?ida=1011&idk=478</a>.</li>
<li>2. 6. 2011: Jiřina Prekopová v pořadu <strong>Host Radiožurnálu</strong> <a href="http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/jirina-prekopova--901235">http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/jirina-prekopova--901235</a>. Na dotazy posluchačů nedošlo, rozhovor byl předtočený. Nicméně moderátor zohlednil ve svých dotazech i kritiku PO.</li>
<li>5. 7. 2011: Článek Evy Pavlíkové <strong>Metoda pevného objetí a její rizika</strong> (vyšel v měsíčníku dětské nemocnice Brno) <strong><span style="color: red;">DOPORUČUJEME</span></strong> <a href="http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo#!/notes/říkáme-ne-metodám-pevného-objetí/článek-zveřejněný-v-časopise-dětské-nemocnice-černopolní-ze-dne-57-2011/238431976208061">http://www.facebook.com/rikame.ne.mpo#!/notes/říkáme-ne-metodám-pevného-objetí/článek-zveřejněný-v-časopise-dětské-nemocnice-černopolní-ze-dne-57-2011/238431976208061</a>.</li>
<li>16. 7. 2011: Čtyřstránkový rozhovor s Jiřinou Prekopovou ve víkendové příloze MF Dnes pod názvem <strong>Muži degenerují</strong>. Článek vzbudil větší pozornost až o několik týdnů později (8. srpna) a to díky tomu, že jej uveřejnil také portál iDnes a odkaz na něj byl zařazen několik dnů na první stránce iDnes <a href="http://ona.idnes.cz/muzi-degeneruji-tvrdi-vehlasna-psycholozka-jirina-prekopova-puj-/spolecnost.aspx?c=A110726_135655_spolecnost_jup">http://ona.idnes.cz/muzi-degeneruji-tvrdi-vehlasna-psycholozka-jirina-prekopova-puj-/spolecnost.aspx?c=A110726_135655_spolecnost_jup</a>. V rozhovoru není žádná zmínka o pevném objetí (!).</li>
<li>27. 7. 2011: J. Prekopová odřekla rozhovor na ČRo 2 Praha (měl být v rámci pořadu „Je jaká je“). 31. 7. 2011 byla kvůli nemoci zrušena přenáška J. Prekopové na Akademických týdnech. <a href="http://akademicketydny.info/oznameni-prekopova">http://akademicketydny.info/oznameni-prekopova</a></li>
<li>10. 8. 2011: Článek <strong>Muži prý degenerují</strong>. Redakce Psychologie.cz požádala Zbyňka Vybírala aby okomentoval názory dětské psycholožky (viz 27. 7. 2011) <a href="http://psychologie.cz/muzi-pry-degeneruji/">http://psychologie.cz/muzi-pry-degeneruji/</a>.</li>
<li>9. 9. 2011: Jiřina Prekopová vystoupila v pořadu <strong>Show Jana Krause</strong> na TV Prima: <a href="http://www.iprima.cz/showjanakrause/aktuality/o-sexu-vernosti-lecbe-objetim-ale-bez-stenete-to-neslo">http://www.iprima.cz/showjanakrause/aktuality/o-sexu-vernosti-lecbe-objetim-ale-bez-stenete-to-neslo</a>.</li>
<li>13. 9. 2011: V pořadu <strong>Josefa Klímy Soukromá dramata</strong> (37. díl) v TV Prima byla odvysílána reportáž o terapii pevným objetím <a href="http://prima.stream.cz/soukroma-dramata/612572-soukroma-dramata-37">http://prima.stream.cz/soukroma-dramata/612572-soukroma-dramata-37</a> (od 27. minuty). <strong><span style="color: red;">DOPORUČUJEME</span></strong></li>
<li>15. 9. 2011: Odvysílaná reportáž Josefa Klímy vyvolala reakci: na webu nadačního fondu J. Prekopové byla zveřejněna <strong>korespondence manželů Andělových a reportéra Josefa Klímy</strong> <a href="http://www.prekopova-nadacnifond.cz/Andelovi-versus-Josef-Klima.html">http://www.prekopova-nadacnifond.cz/Andelovi-versus-Josef-Klima.html</a>. Zejména první dopis manželů Andělových obsahuje podobné formulace jako jejich vyjádření z časopisu Děti a my (viz 17. 3. 2011).</li>
<li>27. 9. 2011: Spuštěn web <a href="http://pevneobjeti.blogspot.com/">http://pevneobjeti.blogspot.com/</a>.</li>
<li>10. 10. 2011: V pořadu <b>Reportéři ČT</b> byla odvysílána reportáž <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/211452801240040/obsah/173703-sporna-metoda-pevneho-objeti/">Sporná metoda pevného objetí</a>. V debatě zazněly názory obou stran a dostali zde prostor i manželé Andělovi. I tato televizní reportáž vyvolala <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/diskuse/">debatu na webu pořadu</a> a jinde na internetu.</li>
</li>
</ul></div>Unknownnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-52873987550603751742011-07-01T22:43:00.000+02:002011-09-28T11:07:34.214+02:00Právní názor na terapii pevným objetím zveřejněný v časopise Psychologie dnes 5/2011Vážená redakce,<br />
jsem právnička s praktickou zkušeností v oblasti práva rodinného a chci reagovat na článek otištěný v březnovém čísle pod názvem Spor o terapii pevným objetím. <br />
Práva dětí jsou v naší republice chráněna hned několika zákony, z nichž lze uvést Úmluvu o právech dítěte, zákon o rodině, zákon o sociálně právní ochraně dětí.<br />
<a name='more'></a><br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-iF3A84cGyzc/ThaRLdb0YlI/AAAAAAAAACs/R9xd0Mq39tE/s1600/pd_22.jpeg" imageanchor="1" style="clear: left; cssfloat: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" m$="true" src="http://1.bp.blogspot.com/-iF3A84cGyzc/ThaRLdb0YlI/AAAAAAAAACs/R9xd0Mq39tE/s1600/pd_22.jpeg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.portal.cz/casopisy/pd/obsahy/-psychologie-dnes-5-2011/44250/">Psychologie dnes 5/2011</a></td></tr>
</tbody></table>Ze všech těchto právních dokumentů vyplývá, že nezletilé děti je třeba chránit před všemi formami diskriminace, trestáním, veškerými zásahy, které by mohly mít negativní vliv na jejich fyzicky a duševní vývoj. Veškerá činnost, ať prováděná veřejnými zařízeními (nemocnice), či soukromými zařízeními (i terapeuti) musí byt uskutečňována v zájmu dětí. Terapie pevným objetím je kritizována jakožto neakreditovaný postup, nesoucí znaky týrání a omezování osobní svobody.<br />
Samotní zastánci TPO potvrzují, že TPO není akreditována, a to proto, že dosud se jedná o vyvíjející se terapii, kdy terapeuti sbírají podklady k tomu, aby akreditaci mohli odpovědně připravit.<br />
Z pohledu práva zkoumají terapeuti svou metodu na nezletilých dětech, které by měly požívat zvýšené ochrany. Tyto děti v naprosté většině podstupují TPO pod nátlakem, souhlas za ně uděluje rodič, přičemž udělení souhlasu při tak rozporuplném postupu je přinejmenším hodno právní pozornosti. Z žádného právního dokumentu nevyplývá, že rodič si s dítětem může dělat tzv. co chce, byť je veden dobře míněnou snahou dítěti pomoci. Omezování osobní svobody se může dopustit i učitel, lékař, terapeut atd. Trestní zákon vymezuje omezování osobní svobody jako jednání, při kterém je jinému bez oprávnění bráněno užívat osobní svobodu. Může se jednat o omezení i jen na krátkou dobu, je-li omezení nesnadno překonatelné. Patří sem např. uzamčení v místnosti, spoutání, zalehnutí a znehybnění, svírání v náručí.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-Yn6C370Dm34/ThaRWOuyqsI/AAAAAAAAAC0/7beCPIw3eNI/s1600/pd_18.jpeg" imageanchor="1" style="clear: right; cssfloat: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" m$="true" src="http://4.bp.blogspot.com/-Yn6C370Dm34/ThaRWOuyqsI/AAAAAAAAAC0/7beCPIw3eNI/s1600/pd_18.jpeg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="http://www.portal.cz/casopisy/pd/obsahy/-psychologie-dnes-3-2011/43716/">Psychologie dnes 3/2011</a></td></tr>
</tbody></table>Odtud tedy plyne velmi oprávněná obava, že TPO tyto znaky naplňuje. O tento trestný čin se může jednat i ve vztahu k dítěti, pokud způsob a doba omezení osobní svobody hrubě překročí obecně uznávaná pravidla. Pomyslíme-li, že TPO dle popsaných terapeutických postupů může trvat od 1 hodiny a déle, zdravý selský rozum napovídá, Že zde jsou obecně uznávané hranice překročeny. Nelze souhlasit s názorem zastánců TPO, že se zde nejedná o trest, nýbrž o terapeutický postup, který některým dětem vylepšuje vztahy a kontakt s rodičem. Při hodnocení právní podstaty chování terapeutů a rodičů je nutno hodnotit způsob, kterým je tohoto přínosu dosahováno. Pokud se týká pohledu na TPO coby týrání svěřené osoby, i zde lze nalézt shodné znaky, tak jak je uvádí trestní zákon. Tento říká, že pachatel se tohoto trestného činu dopouští tělesným týráním, kdy následek pro zdraví nemusí dosahovat závažnosti trestného činu ublížení na zdraví, ale vyznačuje se vyšším stupněm hrubostí a bezcitnosti, které osoba pociťuje jako těžké příkoří. Argument, že se děti po vynuceném objetí, přesněji řečeno znehybnění, tulí ke svým rodičům, je vysvětlitelný. I unesené a tyrané osoby jsou schopny se ve vztahu závislosti sblížit s únosci, což bylo v minulosti mnohokrát popsáno. A na závěr, nelze nesouhlasit s mottem PhDr. Jiřiny Prekopové <span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">„</span>Ať proudí láska mezi lidmi<span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 11pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: EN-US; mso-fareast-theme-font: minor-latin;">“ a d</span>odat <span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">„</span>Ať proudí láska, ale bez porušování dětských práv!<span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 11pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: EN-US; mso-fareast-theme-font: minor-latin;">“</span><br />
<br />
<em>Margareta Münsterová</em><br />
<em>autorka je právnička</em><br />
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-fu362O1vc6o/ThaRMIuTaMI/AAAAAAAAACw/QXA9fVfZAow/s1600/pdmm.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" m$="true" src="http://2.bp.blogspot.com/-fu362O1vc6o/ThaRMIuTaMI/AAAAAAAAACw/QXA9fVfZAow/s1600/pdmm.jpg" /></a>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-86310090991778378042011-07-01T21:13:00.000+02:002011-09-28T11:02:40.877+02:00Obejměte dítě a nechte je trpětV Česku jde do módy <strong>terapie pevným objetím</strong>, která vyvolává velké spory. Rodič při ní autistické či jinak handicapované dítě dlouho objímá násilím proti jeho vůli. Má se tím obnovit citové pouto. Podle kritiků jde o týrání.<br />
<a name='more'></a><br />
S člověkem, který o terapii pevným objetím nic netuší, může její videozáznam otřást. Děti se vzpouzejí, pláčou, je zjevné, že se jim to nelíbí. Při terapii, která se teď v Česku rychle šíří, rodič dítě někdy až několik hodin pevně drží v náručí, případně je jakoby zalehne na zemi, pokud už je větší. Tímto vypjatým zážitkem se mezi nimi má obnovit narušené citové pouto.<br />
<br />
Autor: Radka Wallerová<br />
Článek vyšel v MF Dnes dne 14. 3. 2011 a není volně dostupný na internetu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-6_P-ZfRsX6w/ThzXuPLY85I/AAAAAAAAAEA/a8wUltLHQm8/s1600/14032011_MFDnes.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="452" m$="true" src="http://3.bp.blogspot.com/-6_P-ZfRsX6w/ThzXuPLY85I/AAAAAAAAAEA/a8wUltLHQm8/s640/14032011_MFDnes.jpg" width="640" /></a></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-27819626575516550112011-07-01T20:52:00.000+02:002011-09-28T11:02:13.592+02:00Výpověď Ginger, oběti tzv. terapie pevným objetímMateriál je převzat z webu <a href="http://stopchildtorture.org/2008/09/18/ginger-autistic-survivor-of-festhaltetherapie/">Stop Child Torture (Zastavte mučení dětí)</a>, který shromažďuje výpovědi obětí holding/attachment terapií (tzv. survivors). Z tohoto webu pochází jak rozhovor s Ginger, tak komentář autora webu Waywarda Radishe. Výpověď Ginger je pro nás zajímavá tím, že Ginger hovoří přímo o pevném objetí <strong>dle Jiřiny Prekopové</strong>, které na ní praktikovala její matka. Ginger je z Německa. Oba články pochází ze září 2008.<br />
<a name='more'></a><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-Yw8_yf5YpSU/ThaRLcO3I5I/AAAAAAAAACo/zkBHMrAiiH4/s1600/searchsurvivors.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" m$="true" src="http://2.bp.blogspot.com/-Yw8_yf5YpSU/ThaRLcO3I5I/AAAAAAAAACo/zkBHMrAiiH4/s1600/searchsurvivors.jpeg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hlavička webu stopchildtorture.org</td></tr>
</tbody></table><h4>Rozhovor s Ginger, obětí PO</h4><strong><span style="color: #cc0000;">Byl vám diagnostikován Aspergerův syndrom?</span></strong><br />
Ano. *)<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">A jako dítě jste zažila terapii pevným objetím (TPO)? Popište nám, jak vás to ovlivnilo</span></strong><br />
Vzpomínám na to velmi negativně, dlouho jsem to v sobě potlačovala. Nyní se mi občas vrací vzpomínky a je pro mě velmi těžké se s nimi vyrovnat, protože to pro mě byla velmi špatná zkušenost. Snažím se s tím vypořádat, což je pro mě velmi obtížné.<br />
Mluvím o své zkušenosti s TPO podle Jiřiny Prekop, kterou se mnou moje matka dělala každý den od doby, kdy mi byly tři roky až do té doby, kdy mi bylo pět. Někdy dokonce několik hodin denně.<br />
Myslím, že moje matka se mnou dělala TPO, protože si myslela, že to je pro mě to nejlepší.<br />
Ale od té doby, když se ke mně matka přiblíží, reaguji podrážděně, a to ničí náš vztah ještě i dnes a je to pravděpodobně také důvod, proč to mezi námi nikdy nefungovalo.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">A pokud jde o vaše vztahy s ostatními lidmi?</span></strong><br />
Když znám někoho velmi dobře a věřím mu, tak intimita pro mě není problém. Ale když ho neznám, nebo mu nevěřím a on se příliš přiblíží, nebo mě poplácá po rameni, nebo mě chytne za ruku, aby mě zastavil, tak v těchto a podobných situacích to nemůžu vydržet a mám potřebu od něj utéct. Okamžitě si pak od něj vytvořím citový odstup. To velmi komplikuje moje vztahy. Ale když někoho znám opravdu dobře, tak mi dotyky nevadí.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Myslím že tahle TPO je velmi kontroverzní. Hodně lidí ji kritizuje a někteří ji dokonce považují za akt násilí nebo za mučení. Co si to tom myslíte vy?</span></strong><br />
Podle mého názoru je to skutečně mučení, protože, jde o držení lidí proti jejich vůli, aniž by něco provedli, jen proto, že se někomu nelíbí chování někoho jiného, protože někdo nedokáže mluvit, nebo se chová podle něčího názoru zvláštně.<br />
Pak někdy drží děti celé hodiny, dokud se nezačnou bránit a zkoušet uniknout, a dokud posléze nezačnou plakat a zoufat si až se nakonec poddají a rezignují.<br />
Neznám jiné slovo, kterým bych to popsala, než je „mučení“, protože tím dostanete jinou osobu do stavu, že se vzdá sama sebe, zlomíte ji a seberete jí poslední zbytky její důstojnosti.<br />
Jiřina Prekopová také doporučuje zhasnout světla izolovat děti od všech okolních vlivů (přesněji nejen děti, protože doporučuje TPO také pro manželky).<br />
Tím to bylo ještě horší, protože dívání se z okna byla jediná věc, kterou jsem mohla v těchto chvílích dělat. To byl kousek reality, který mi zůstával, moje poslední kotva, a když někomu vezmete úplně všechno — myslím, že je to velmi, velmi tvrdé. Přece byste jen tak neuvěznil někoho v nějaké bedně a nepustil ho až po čase — a toto byla pro mě přesně taková situace.<br />
Pravděpodobně při TPO je to ještě závažnější, protože ve většině případů vás objímá osoba, které věříte (tj. nejčastěji rodiče), někdo komu děti hluboce důvěřují — tím to ještě více zasahuje do raného vývoje dítěte.<br />
Když nemůžete věřit rodičům — komu byste měli věřit pak?<br />
Jsou to vaši rodiče, kterým se naučíte důvěřovat jako prvním a pak to rozšíříte na svoje okolí. Když se tato základní důvěra u dítěte naruší, pak je mnohem obtížnější u něj rozvíjet širší důvěru a vědomí „svět mi neublíží. Můžu růst a vyvíjet se podle svého, a to do té míry, pokud tím nebudu ubližovat ostatním.“<br />
Domnívám se, že tento pocit pak úplně chybí. Není to tak, že by vám někdo mohl pak říct „dobře, měl bys na sobě změnit pár věcí“, jak to často říkají rodiče. Nemůžete to změnit a důvěru v okolí v sobě najít, protože tento záchytný bod vám úplně chybí.<br />
Myslím, že TPO na mě neměla žádný pozitivní vliv.<br />
Může se zdát, že se děti chovají „normálněji“, protože méně fňukají, přestanou dělat to či ono, nebo mají na vás méně nároků, nebo cokoli jiného.<br />
Ale už navždycky ve vás zůstane strach, že jakmile řeknete něco jako: „ale já bych chtěl dělat tohle a tohle“ nebo: „chtěl bych zůstat tady“, „chtěl bych dělat něco konkrétního“, „chtěl bych jít raději za kamarádem“ nebo cokoli jiného řeknete, tak nebudete mít právo to udělat podle sebe.<br />
A nikdy vám nebylo dáno najevo, že jste jedineční a přijímaní takoví jací jste. A pokud vám to bylo dáno najevo, vždycky si to nějak odporovalo:<br />
na jedné straně toto omezování svobody, to násilí, které vás připraví o všechno, na druhé straně tato láska, tohle „my tě opravdu milujeme!“ — s tím je opravdu těžké se vypořádat!<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Autistické dítě, které možná nemluví…</span></strong><br />
Mentálně postižené dítě, které možná také ne.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Ano, nemají takřka žádnou možnost jak vyjádřit svůj nesouhlas. Vy jste se bránila?</span></strong><br />
Samozřejmě, že se bráníte, když vás někdo takto drží. To není, jak paní Prekopová vždycky prohlašuje, milující objetí, kdy jsi jen posadíte dítě na klín a hladíte ho, ale ve skutečnosti je to silou vynucené zalehnutí, kdy je vám znemožněn jakýkoli pohyb. Nedokážu pochopit, že je to vnímáno jako něco, co je správné.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Jak dlouho jste se bránila?</span></strong><br />
Snažila jsem se z tohoto sevření po chvíli dostat… Napřed jsem se prostě pokoušela vyprostit a pak jsem začala křičet, protože jsem se chtěla osvobodit, ale nikdo nepřišel, aby mi pomohl. Když jsem zápasila, tak se to nezlepšilo, spíše se to zhoršilo a sevření nepovolilo, ať jsem bojovala, jak jsem chtěla. Zkoušela jsem se hýbat znovu a znovu. Když zjistili, že dokážu trošku pohnout paží, tak mi i v tomto zabránili, až jsem se nemohla hýbat vůbec. Pak jsem už jen koukala do prázdna, a teprve potom mě pustili.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Mohla byste jednou nebo dvěma větami popsat, co pro vás bylo na TPO nejhorší nebo respektive, co je pro vás na tom nejhorší dnes?</span></strong><br />
Že ztratíte důvěru v lidi, které milujete, konkrétně své matce jsem důvěřovala. Že je tu pro mě, chrání mě, stará se o mě a tak dále. Toto jsem pozbyla a později také důvěru v ostatní lidi.<br />
Někdo vás vezme kolem ramen, protože vás chce utěšit, nebo chce říct „všechno je v pořádku“ nebo něco jiného, dotkne se ruky, poplácá vás a vy okamžitě pocítíte takový strach, takovou nedůvěru.<br />
Myslím, že většina obětí znásilnění nebo jiných násilných činů to nezveřejňuje a neříká: „hej, toto se mi stalo!“, nebo něco podobného. Proto neslyšíte moc často o těchto obětech.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Myslíte si, že by TPO měla být prohlášena za nelegální?</span></strong><br />
Především nemůžu pochopit, jak něco takového vůbec může být legální. Myslím, že problém je zejména v tom, že to bylo schváleno.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">A když si představíte, když víte, že je to i dnes stále praktikováno nejen na dospělých lidech a mentálně postižených, ale dokonce i na autistických dětech, tak pro vás, když jste to zažila na vlastní kůži a způsobilo vám to trauma, to musí být velmi obtížné, nebo ne?</span></strong><br />
Ano. Do jisté míry vám to vezme víru v dobrý spravedlivý svět.. Nezáleží na tom, jestli ty děti nebo ti dospělí jsou mentálně postižení, autističtí nebo cokoli jiného. To nedává lidem právo zacházet s nimi nedůstojně.<br />
První článek naší (německé) ústavy říká: „Lidská důstojnost je nedotknutelná.“ Lidská důstojnost je naše největší bohatství. Všude slyšíte: máme lidská práva. Žijeme ve svobodné společnosti. Každý má právo zlepšovat a rozvíjet svoje schopnosti a sklony do té míry, dokud tím druhému neubližuje nebo dokud ho neomezuje. Lidská důstojnost je nedotknutelná, ale tím se oni nenechají vyvést z míry a TPO je i dnes praktikována na dospělých i na dětech. Nezáleží na tom, co mají za problém, co dokážou a co ne. V tomto případě je vedlejší, jestli trpí autismem nebo ne. Je to prostě něco děsivého a nečekal byste aplikaci něčeho takového v zemi, která se prohlašuje za vysoce rozvinutou.<br />
Je pak velmi malá šance, že projdete zdravým vývojem, dostanete zdravý základ a získáte důvěru v ostatní. Někdo se k vám nechtě příliš přiblíží, nebo do vás šťouchne, protože chce říct: „koukni se na tohle“ nebo vás vezme kolem ramen a chce vás povzbudit… Rozvíjet pak vztah k druhým a mít základní důvěru je tedy velmi obtížné.<br />
Prostě to v těch chvílích cítíte jako obtěžování, i když víte, že ostatní vám nechtějí ublížit. Oni přitom vůbec nic netuší. Někdy je skutečně nemožné se těmto situacím vyhnout. Nemůžete uhnout a jediné co chcete je utéct. Nevím, jestli „černá díra“ je ten správný výraz. V tu chvíli myslíte jen na útěk, na to jak se nějak dostat pryč, reagujete úplně traumaticky a možná také podrážděně a to je něco, čemu ostatní vůbec nerozumějí. Chtěli jen být milí a vy reagujete prostě úplně popuzeně.<br />
Ale je to pro mě „černá díra“? Je to spíš… ano jako bych byla uvnitř pořád pevně zalehnutá. Je to spíš jako celkové vnitřní ochromení, které nedokážete překonat.<br />
Díky, že jste mě vyslechli a jestli chcete udělat něco dobrého pro svoje děti, nebo pokud chcete pomoct svým autistickým nebo mentálně postiženým dětem nebo i dospělým, pak existuje řada způsobů jak je podpořit a rozvíjet jejich nadání a nekrást jim přitom jejich svobodu. To je špatná cesta.<br />
<br />
<strong><span style="color: #cc0000;">Díky za rozhovor!</span></strong><br />
<br />
Publikováno: 27. 9. 2008, na adrese <a href="http://stopchildtorture.org/2008/09/27/interview-with-ginger-festhaltetherapie-und-ihre-folgen-holding-therapy-and-its-consequences/">http://stopchildtorture.org/2008/09/27/interview-with-ginger-festhaltetherapie-und-ihre-folgen-holding-therapy-and-its-consequences/</a><br />
<br />
<em> *) Pozn. překl.: Pod rozhovorem v komentáři na výše uvedené webové stránce Ginger doplňuje, že TPO byla podrobena, protože nemluvila. A právě proto, že jako dítě vůbec nemluvila, byl jí Aspergerův syndrom později přediagnostikován na dětský (Kannerův) autismus. Nástup řeči je důležité diagnostické kritérium při rozlišení, zda jde o AS nebo DA Každopádně má Ginger diagnózu z oblasti autistického spektra.)</em><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-Yw8_yf5YpSU/ThaRLcO3I5I/AAAAAAAAACo/zkBHMrAiiH4/s1600/searchsurvivors.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" m$="true" src="http://2.bp.blogspot.com/-Yw8_yf5YpSU/ThaRLcO3I5I/AAAAAAAAACo/zkBHMrAiiH4/s1600/searchsurvivors.jpeg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hlavička webu stopchildtorture.org</td></tr>
</tbody></table><br />
<h4>Ginger, autistická oběť terapie pevným objetím (komentář autora webu stopchildtorture.org Waywarda Radishe k příběhu Ginger)</h4>Ginger mi laskavě dala plné svolení k vložení svých videí na tento web. **)<br />
<br />
Ginger je z Německa, kde terapeutka Jiřina Prekopová trápí autistické děti při propagaci svého přesvědčení, že autismus je prostě jen extrémní neschopnost milovat.<br />
<br />
Web Jiřiny Prekopové najdete <a href="http://www.prekop-festhalten.de/">zde </a>(dodneška provozuje čilý byznys): <br />
To všechno mi připomíná rozhovor, který jsem kdysi vedl s jednou velmi pokryteckou osobou, která se snažila argumentovat, že „<em>holding therapy</em>“ se vyskytuje pouze v USA a Asii a ne na tom tak kultivovaném a navýsost vynikajícím evropském kontinentu. Když jsem té osobě ukazoval početné nezvratné důkazy o opaku, tak se snažila tvrdit, že německá odnož terapie, <em>Festhaltetherapie</em>, je nějak méně smrtící a hrubá než ty jinde praktikované.<br />
<br />
Protože země, ve kterých mučí tříleté autistické děti, jsou daleko kultivovanější než země, kde mučí dvanáctileté sirotky. Očividně.<br />
<br />
Pokud si to někteří z vás ještě neuvědomují, attachment therapy je celosvětovou epidemií. Máme potvrzeno její rozšiřování v severní Americe, západní Evropě, východní Evropě a Asii.<br />
<br />
Stejný jedovatý obsah, jen v různém balení.<br />
<br />
Proboha, představte si, že se vám to děje, když jsou vám tři roky.<br />
<br />
Ovšemže nemůžete, sakra ani já to nedokážu. Zatraceně, ve třech letech? Děláte si srandu?!<br />
<br />
Vím, že dvanáct není o moc víc než tři, bráno globálně, ale pochybuji, že bych mohl přežít to, čím jsem si prošel, kdybych byl o něco mladší. Potřeboval jsem veškerou svoji sílu a vytrvalost (nevyrůstal jsem jako atletická hvězda nebo tak něco, to ne, ale byl jsem zdravý a silný kluk zvyklý běhat po venku a sportovat celý rok) abych čelil na dvou frontách, svému obrovskému objemnému terapeutovi a jeho týmu a terapiím v mém pěstounském domově.<br />
<br />
Nedokázal bych to, kdybych byl o tři roky mladší. Jsem si sakra jistý, že bych nemohl být o devět roků mladší.<br />
<br />
Ginger, nevím, jak jsi přežila. Ale děkuji veškerým nevyslovitelným silám v tomto chorém světě, že jsi to dokázala a že jsi statečná a laskavá a dost šílená na to, abys nejen poskytla svou výpověď, ale abys to udělala bez jakékoli masky! Neschováváš se za nic, dáváš se celému světu všanc aby tě viděl…<br />
<br />
Jsi o hodně statečnější než já. Kdokoli s takovým druhem odvahy a soucitu má mnohem větší kapacitu pro lásku, než jakýkoli mamonář nebo neurotypický šarlatán, který by nás chtěl přesvědčit o opaku.<br />
<br />
Publikováno: 18. 9. 2008, na adrese <a href="http://stopchildtorture.org/2008/09/18/ginger-autistic-survivor-of-festhaltetherapie/">http://stopchildtorture.org/2008/09/18/ginger-autistic-survivor-of-festhaltetherapie/</a><br />
<br />
<em>**) Pozn. překl.: obě videa s rozhovorem s Ginger jsou nyní nastavena na YouTube jako soukromá, nejdou tedy bohužel už nyní spustit. K dispozici je proto jen přepis rozhovoru. Původní odkazy na videa: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=poSJNmSBkBk">Festhaltetherapie und ihre Folgen Teil 1</a>, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=TV1obVeZnZA">Festhaltetherapie und ihre Folgen Teil 2</a></em><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://www.youtube.com/watch?v=poSJNmSBkBk"><img border="0" m$="true" src="http://3.bp.blogspot.com/-4jeHT33KtKU/ThzQjCNR6eI/AAAAAAAAAD4/T8yrB8quQkc/s1600/ginger.jpg" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-51484804034588885332011-07-01T19:09:00.001+02:002011-09-28T10:58:53.621+02:00Výpověď paní M. J., matky chlapce s PAS, osobní zkušenost s PO z ČR (2010)Náš 12letý syn Marek je autista s mentální retardací a hyperaktivitou, nemluví a v posledních měsících máme největší problémy s jeho agresivitou. Sotva začal jako malý chodit, hned běhal jako „neřízená střela“ bez rozumu, bez pudu sebezáchovy. Bylo to náročné období, každou chvíli úraz, nedalo se to uhlídat.<br />
Od 5 let jsem Marka denně vozila 30 km do speciální školy v Brně, celých 6 let. Ve škole ho zvládali skvěle! Mělo to však jeden háček, naše složité cestování, nemám totiž řidičák.<br />
<a name='more'></a>Ráno jsme se většinou svezli do Brna s manželem a od jeho práce celkem bez větších problémů dojeli do školy MHD. Ale odpoledne to Marek zvládal čím dál hůř, MHD a pak ještě 1/2 hod. vlakem! Nejspíš hrála roli únava, hluk, nacpané tramvaje i vlaky, někdy jsem byla ráda, že se našlo volné místo na sezení alespoň pro něj. Často se vztekal, protože chtěl, abych si sedla vedle něho, nebo když musel i on stát. Svou hlučností vždy poutal pozornost širokého okolí, občas se při tom i válel po zemi nebo naopak vyskakoval v tramvaji téměř ke stropu a na každé zastávce chtěl vystupovat. Tenkrát jsem ještě netušila, že Markův křik a následné civění všech kolem a nechápající komenty a případně i „dobře míněné rady“ není zdaleka to nejhorší, s čím se budeme potýkat.<br />
Na doporučení SPC v Brně (speciálně pedagogického centra – jezdili za námi od Markových 3let) jsme loni od září kvůli lepší dostupnosti změnili školu. Marek nastoupil do autistické třídy Speciální školy v Ivančicích vzdálené jen 5 km od našeho domova a já si naivně začala po 13 letech plánovat návrat do práce.<br />
Prvních pár dní se Markovi v nové škole líbilo, ráno mě tam „táhl po smyku“ od autobusu. Dokonce hned první den zvládl i společný oběd ve třídě (v dřívější škole jsme s učitelkami vybíraly z týdenního jídelníčku většinou jen 2–3 jídla, která má rád a i tak je pokaždé nesnědl). Druhý den šli už všichni do společné jídelny, ale tentokrát už neúspěšně. Tak jsme se s učitelkami dohodly, že zatím obědy odhlásím. Jenže s ním neměl v době oběda kdo zůstávat ve třídě, tak jsem si ho musela vyzvedávat dříve. Býval tam většinou 3 hodiny a to jim tam ještě často usnul, snad obden. <b>Učitelky se mi párkrát zmínily, že Marka musely „zalehnout“ a ochotně mě instruovaly „jak na to“!</b> Ovšem očekávané zklidnění nepřišlo! Právě naopak: Markova psychika se zhoršovala, afektů přibývalo: tam kde by dříve „jen“ křičel, případně si vztekle lehal na zem začal najednou rovnou útočit. Nejdřív hlavně ve škole, pak i doma a nejhorší pro mě to bylo, když se vztekal cestou venku. Dva měsíce jsem měla téměř nepřetržitě rozškrábané ruce a předloktí, modřiny na pažích. Marek štípal, škrábal, zarýval nehty a pokoušel se kousat. Bylo to nejhorší období pro celou naši rodinu!<br />
Do afektů se dostával i 5x denně, trvalo to většinou 1/2 až 3/4 hodiny, ale někdy i 1 a 1/2 hod. a nebylo možné ho uklidnit, odvézt pozornost čímkoliv oblíbeným. Nezbývalo než se bránit a snažit se jemu zabránit aby nějak v tom stavu nepříčetnosti někomu neublížil a neničil věci kolem sebe.<br />
Učitelky se odvolávaly se na kurz úchopů šetrné sebeobrany, který absolvovala zástupkyně ředitele. Nejsem si ale jista, že dostatečně vyškolila personál školy jak ho mají držet, jak dlouho. Marka tímto rozhodně nezklidňovaly, spíše přesně naopak: jako by trénoval a sílil, agrese rostla a afekty byly stále razantnější.<br />
Když šla s námi po měsíci a týdnu školní docházky třídní učitelka (ještě v doprovodu svého otce, dřívějšího ředitele spec.školy) na kontrolu na psychiatrii <b>nestačili jsme se s manželem divit co všecko jsme se dozvěděli! Krom tří dnů našeho Marka denně zalehávaly dvě učitelky, a to na desítky minut, půl hodiny i hodinu. Tenkrát jsem ještě neměla ani potuchu o nějaké metodě „pevného objetí“, až časem jsem se začala orientovat.</b><br />
Jsem přesvědčená, že metoda, kterou na něm ve škole praktikovali je velmi vzdálená „fyzické restrikci“ dle PhDr. H. Jůna, PhD., kde jde o krátkodobé <b>úchopy šetrné sebeobrany</b> ke zvládnutí závažného problémového chování ohrožujícího zdraví nebo majetek (používá se <b>jen po nezbytně nutnou dobu</b>: 1–10 minut!) Zato mi to jejich „zalehávání“ připomíná tzv. „metodu pevného objetí“! Každopádně jsme si s manželem nepřáli, aby i nadále byl zklidňován tímto způsobem a tak zůstal raději po zbytek školního roku doma.<br />
Nechápu proč v tom pokračovali i přesto, že se Marek zhoršoval, proč aspoň trochu nespolupracovali s dřívější školou, kde Marka 6 let zvládali dobře, proč to vůbec neřešili s SPC, kde znají Marka od 3let. Problémy řešili telefonáty a mailováním s lidmi, kteří Marka vůbec neznají a nikdy ho neviděli! <b>Proč???</b><br />
Vrcholem jejich neomylné práce bylo, když tenkrát v ordinaci Marečkova psychiatra začal bývalý pan ředitel poučovat doktora co by měl a neměl a vyhrožovat, že „pokud Marka neztlumí léky <b>je škola povinna to řešti přes sociálku</b>!“ a samozřejmě, <b>„že ze strany školy je vše v pořádku, oni se rozhodně nedopustili žádné chyby!“</b> Smutné. A pak ještě učitelka líčila, jak jim začíná dělat starosti, aby se Markovi něco nestalo, když se po tom hodinovém zalehnutí celý třese. Že si už dělají obavy o jeho zdraví. Pozdě, ale přece: došlo jim, že to takhle není v pořádku!<br />
Z následků se Marek dodnes nevzpamatoval a asi nikdy nezapomene. Ztratil 1 rok školy, dodnes stále „ladíme léky“, většinou 2x měsíčně jezdíme na kontroly na psychiatrii a i já jsem musela začít užívat antidepresiva. Je to náročné pro všechny a je obtížné to zvládat a neustále žít ve stresu a obavách kdy to zase přijde a Marek opět „vybuchne“.<br />
Pokaždé když na nás Marek útočí, musím se ptát <b>proč? Tak máme doma pořád na očích jak ho těch 19 dní v Ivančické škole poznamenalo</b> a říkám si, že by to měli <b>vědět ti, co mu tohle prováděli</b>! Aby už takto neničili další autistické děti a tím i jejich rodiny. <br />
Tamní MŠ se k používání metodě pevného objetí otevřeně hlásí, předpokládám, že tam mají přímo „odborně vyškolené terapeuty“ a vím, že pokud mají rodiče námitky a nepřejí si, aby u jejich dětí tyto praktiky provozovaly, je jim to „vysvětleno“ a pokračují v tom dál. Tyto děti si stěžovat neumí.<br />
<br />
Paní M. J. svoje zkušenosti napsala 28. 5. 2011 na Facebook:<br />
<a href="http://www.facebook.com/#%21/photo.php?fbid=212558385445295&set=o.385442425827&type=1&theater">http://www.facebook.com/#%21/photo.php?fbid=212558385445295&set=o.385442425827&type=1&theater</a><br />
<br />
<i>Pozn.: Uveřejněno se souhlasem paní M. J., jejíž identita je redakci známa.</i><br />
<br />
<i>Komentář redakce: toto chování školy zaráží hned z několika důvodů.</i><br />
<i>Fyzické restrikce, které škola tvrdila, že používala na zklidnění Marečka, jsou v ČR upraveny zákonem 108/2006 Sb. (Zákon o sociálních službách), konkrétně jde § 89: Opatření omezující pohyb osob. Podmínky za kterých je možné úchopy použít jsou velmi přísné (každá restrikce se musí podrobně evidovat: jméno, datum, čas, důvod, zda došlo ke zklidnění klienta a o každé restrikci musí být bez zbytečného odkladu informován zákonný zástupce a musí se také nahlásit na MPSV). Používání restrikcí podléhá kontrole úřadu ombudsmana.</i><br />
<i><strong>Toto vše se ovšem nevztahuje na školská zařízení, používání jakýchkoli restriktivních opatření do škol nepatří</strong>.</i><br />
<i>Marečkova škola se odvolává na kurs chvatů, které absolvovala jedna z učitelek, a které se vůbec ve škole nesmí používat?! Škola se "nedopustila žádné chyby"? Navíc c<i>hvat musí být použit jen na dobu nezbytně nutnou viz § 89, odst. 1 (což u Marečka rozhodně nebylo dodrženo, PhDr. Hynek Jůn, PhD. uvádí že <a href="http://new_soft.kuda.us/index.php?option=com_content&view=article&id=42:rozhovor-kateina-thorova-a-jeji-kolegove-&catid=3:aktualni-texty&Itemid=15">chvaty obvykle trvají 1–10 minut</a>).</i></i><br />
<i>Z výše uvedeného je jasně patrné, že v tomto případě nešlo o fyzickou restrikci. Vzhledem k délce zalehávání řádově v hodinách a s přihlédnutím k sympatizantům PO mezi osobami z personálu školy, mohlo zde jít o pokus o terapii pevným objetím.</i>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-15012747183844394552011-07-01T18:33:00.001+02:002011-09-28T16:52:58.924+02:00Výpověď paní E. M., matky autistického syna, osobní zkušenost s PO v ČR (1996)S laskavým svolením paní E. M. zprostředkováváme příběh, o který se již podělila na <a href="http://carllita-autismus.blog.cz/0709/vsehochut-3/komentare/6"><em>blogu Carllita</em></a> v listopadu 2007 a také na webu <em>Postižené děti</em> v diskusi pod <a href="http://www.postizenedeti.cz/content/terapie-pevnym-objetim-dle-prekopove">tímto </a>článkem v lednu 2011:<br />
„Je to již asi 15 let, kdy můj autistický syn s MR (extrémně hyperaktivní) na doporučení lékařky, nastoupil do tehdy zřejmě jediného předškolního zařízení, které se autismem zabývalo, aby dostával nové podněty a odborné vedení.<br />
<a name='more'></a><br />
Měli jsme poměrně čerstvou diagnozu a v té době jsem o autismu neměla ani páru. Jelikož BOHUŽEL v té době nebylo o internetu ani zdání, tak jsem sháněla informace hlavně v tehdy dostupných knihách, kterých bylo opravdu v češtině poskrovnu. Byla jsem se zařízením spokojená, neboť přístup p. ředitelky na mě udělal velice dobrý dojem. Ovšem jednoho dne jsme si přišli vyzvednout syna a už od hlavního vchodu jsem slyšela jeho příšerný řev. Běželi jsme po hlase a co jsem viděla mě naprosto šokovalo. Jakási paní seděla na židli a našeho syna svírala rukama a nohama v jakémsi propletenci, aby se nemohl hýbat a řvala na něj "ticho"!! Kluk byl úplně zpocenej, přímo brunátnej! Jelikož je nemluvící autík, tak opravdu jen řval. Když jsem to viděla, tak jsem ho paní vzala a zeptala se: "Co to děláte"???, odpověděla,že je to metoda vyhoření, kdy se dítě pevně drží dokud nevyhoří!!!Neměla jsem vůbec slov. Kluka jsem v šoku oblíkla a utekla. Manžel se ptal p. ředitelky, kdo je ta paní a ona odpověděla, že psycholožka - odbornice na autismus. Manžel řekl, že už tam syna nedáme, protože s touto metodou absolutně nesouhlasíme.<br />
Časem jsme na tuto "příhodu" pozapoměli, ale když jsem slyšela o propagaci této metody, tak jsem koukla na stránky p. Prekopové a málem to se mnou šlehlo!!!!!!! Bezpečně jsme jí s manželem poznali, protože tuto tvář nikdy nezapomeneme. Když jsem se dívala na dokument ČT, tak jsem pochopila,že již zřejmě sama tuto metodu na dětech neaplikuje (proč asi??), ale vehementně asistuje "rodičům", které NIKDY nepochopím!!! Budím se hrůzou, že až se jednou nebudu moct o syna starat, najde "terapeut", který bude tuto metodu aplikovat na mém nemluvícím autistickém dítěti v nějakém ústavním zařízení!!!!!!!!!<br />
Přeji vám i vašim dětem všechno dobré!!!!!!!!!!!!!"<br />
<br />
E. M., 25. 1. 2011<br />
<br />
<em>Pozn.: Uveřejněno se souhlasem paní E. M., jejíž identita a také identita výše uvedeného předškolního zařízení je redakci známa.</em>Unknownnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-80129315080955299322011-07-01T17:28:00.000+02:002011-09-28T10:50:32.261+02:00Výpověď paní K. T., matky chlapce s PAS, osobní zkušenost s PO z ČR (2010)Jsem máma 4letého klučíka. Po problémech ve školce jsme začali chodit ke klinické psycholožce do Příbrami.<br />
Doporučila nám pevné objetí bez jakéhokoliv vyšetření syna, jen si s námi povídala a na základě toho nám to bylo pevné objetí doporučeno, bez ukázky. Když tajtrdlik dostal záchvat, tak jsem to zkusila. Bylo to před rokem, když mu byly necelé 3 roky.<br />
<a name='more'></a><br />
Žádné školení neproběhlo, psycholožka mi jen řekla, že mu nesmím dovolit se hnout, nechat ho se třeba i počůrat, že se pak uklidní a třeba i usne a že to mám opakovat tak často, jak se bude vztekat.<br />
<strong>Nic horšího jsem nezažila, jeho vytřeštěné oči vidím dodnes, já pokousaná, poškrábaná a ubrečená. Nemá to nic společného s prouděním lásky jak dr. Prekopová uvádí, je to jen hrubé násilí proti bezbrannému dítěti, které se v hrůze brání ne lásky proudu, ale něčemu co je pro něj nesnesitelné. V ten okamžik kdy jsem poslechla psycholožku se ze mě stal tyran a ne milující matka. Nikdy si to neodpustím</strong>, a to jsem zdaleka netušila, že syn je autista, ale jsem toho názoru, že i pro zdravé děti je to noční můra.<br />
Zeptali jste se někdy sami sebe jak by se to líbilo vám, kteří to děláte, nemoci se ani hnout? Jediná možnost obrany je křik, křičíte tak dlouho dokud nezemdlíte únavou. Dle mého soudu je to týrání! S láskou to nemá nic společného! Nedělám to! Tajtrdlik snad na to už zapomněl a já se za to hluboce stydím.<br />
Psycholožka úplně vypustila, že syna do nepříčetna ho přivádí např. to, že nemá věci na milimetr na svém místě, soustředila se jen na to jak se vzteká a že vůbec nevnímá, a když reaguje tak jen, když na něj zvedám hlas a to mu taky vadilo, takže opět byl agresivní.<br />
Žádného terapeuta PO mi psycholožka nedoporučila, jen knížku Malý tyran, že v ní syna poznám, přísahám bohu, nedočetla jsem ji, syn se nikomu tam ani náznakem nepodobal a navíc si myslím, že je to přitažené za vlasy. Syn vždy řádil v čekárně s rozbitými hračkami, pokud přišel do místnosti k nám kárala ho, aby jí tam nebral hračky, že s nimi pracuje s jinými dětmi a nikdy si ho nevzala k sobě, aby se pokusila o diagnostiku. Fakt je ten, že až v Motole mi došlo, že syna nikdy nevyšetřila a tu zprávu napsala jen z toho co jsem jí řekla.<br />
Do výstupní zprávy psycholožka uvedla „Terapie pevným objetím se nezdařila, rodiče tím psychicky strádají.“<br />
<br />
Syn dostal dg. porucha autistického spektra, ale až poté, co jsem změnila lékaře. Ten nás poslal k odborníkům, aby ho vyšetřili a stanovili dg. Mimochodem diagnostikování trvá déle než 2 sezení u psychologa a hlavně vyšetřují dítě a s rodičem upřesňují poznatky, jak se chová doma a mezi lidmi.<br />
<br />
Paní K. T. svoje zkušenosti napsala 2. 4. 2011 na Facebook:<br />
<a href="http://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=145441072187653&id=100000637181322">http://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=145441072187653&id=100000637181322</a><br />
a 27. 4. 2011 do diskuse na Psychologie.cz:<br />
<a href="http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:ImG7UMWpAWwJ:psychologie.cz/metoda-pevneho-objeti/+Magdalena+Retigov%C3%A1:+site:http://psychologie.cz/metoda-pevneho-objeti/&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&source=www.google.cz">http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:ImG7UMWpAWwJ:psychologie.cz/metoda-pevneho-objeti/+Magdalena+Retigov%C3%A1:+site:http://psychologie.cz/metoda-pevneho-objeti/&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&source=www.google.cz</a><br />
<br />
<em>Pozn.: Uveřejněno se souhlasem paní K. T., jejíž identita je redakci známa. Redakčně upraveno.</em>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-89269038888694270682011-07-01T16:45:00.000+02:002011-09-28T10:47:58.192+02:00Therese Joliffe, osobní zkušenost s PO„Utrpení způsobené terapií objetím bylo pro mne nesnesitelné. Terapií se u mne nedosáhlo ničeho. Moje zklidnění pramenilo z vyčerpání. Ze svého zážitku jsem byla v takovém šoku, že jsem se chvíli nedokázala ani hýbat, ani myslet.“<br />
<a name='more'></a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-mu4qd150mAk/ThlqFEzoG1I/AAAAAAAAADk/st8siLL-EAY/s1600/thorova_pas.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; cssfloat: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" m$="true" src="http://1.bp.blogspot.com/-mu4qd150mAk/ThlqFEzoG1I/AAAAAAAAADk/st8siLL-EAY/s1600/thorova_pas.jpg" /></a></div>Therese Joliffe, dospělá žena s PAS o svých zkušenostech s TPO, citováno z knihy <em>Poruchy autistického spektra</em>, str. 405, autorka: Kateřina ThorováUnknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-9440968999132555972011-07-01T15:31:00.000+02:002011-09-28T10:37:27.554+02:00Ľuba, dívka s AS, názor na POK samotnému TPO v skratke: Prekopová hovorí, že dieťa sa má objímať, aby bolo vnútorne slobodné. Avšak, ako možno obmedzovaním slobody (držaním dieťaťa v zovretí) dosiahnuť, aby bolo slobodné? Násilie má viesť ku slobode? Veď to je čisté protirečenie, nezmysel.<br />
<a name='more'></a><br />
Tiež si myslím, že táto metóda je škodlivá pre každé dieťa, ale pre dieťa s PAS obzvlášť. Napriek všetkým predsudkom, ktoré nás považujú za emočne chladných, ja si myslím, že my s PAS sme hodne citliví, hoci nie vždy vieme dať emócie najavo alebo ich vyjadriť primeraným spôsobom (iste s tým máte sami skúsenosť, ak takéto dieťa máte). A kvôli tejto citlivosti spojenej s problémami s vyjadrovaním emócií si myslím, že TPO môže na dieťati s PAS napáchať ešte viac škody ako na bežnom dieťati. A u dieťaťa s PAS, u ktorého existuje precitlivelosť na dotyk, musí byť tento "zážitok" obzvlášť nepríjemný.<br />
<br />
Veľa krát som sa zamýšľala nad empatiou rodičov, ktorí aplikujú TPO na svoje dieťa s PAS alebo trebárs aj na neurotypické dieťa. Mne sa zdá, že ONI nemajú empatiu, keď sa nevedia vžiť do pocitov dieťaťa, ktoré takto obmedzujú. Nevedia si predstaviť, že IM by sa nepáčilo, keby to niekto urobil im? Alebo majú masochistické sklony a páčilo by sa im to? Je to pre mňa fakt nepochopiteľné.<br />
<br />
Tzv. "prevýchova" detí v takýchto ústavoch je väčšinou v skutočnosti trestanie detí, ktoré mali ten pech a narodili sa s nejakou poruchou (autizmus, AS, ADHD a podobne) alebo mali ten pech, že sa narodili do sociálne problémového prostredia..., ktoré sa na nich podpísalo.Takže vlastne spoločnosť trestá tých, ktorí by najviac potrebovali pomoc. Toto je ďalšia z vecí, ktoré nechápem a ktoré by sa podľa mňa fakt mali zmeniť.<br />
<br />
Diagnostika PAS na Slovensku, informovanosť o PAS na Slovensku, integrácia detí s AS/HFA do bežných skôl na Slovensku - hrôza. Žiaľ, v tomto všetkom dosť zaostávame za ČR, nehovoriac o západnej európe a USA. Žiaľ, veľmi málo ľudí u nás dokáže PAS spoznať. Ja sama som bola u psychologičky, ktorá mi povedala, že človek s PAS nemôže mať emócie a už vôbec nemôže byť zamilovaný, a preto ja rozhodne nemôžem byť asperger. A počula som o viacerých, ktorým psychológovia povedali, že deti s PAS nemajú emócie, a teda ak je ich dieťa citlivé, určite nemá autizmus.<br />
<br />
Je neuveriteľné, že TPO môže robiť KTOKOĽVEK, kto absolvuje nejaký krátky kurz alebo si prečíta tie Prekopovej knihy. Ako to, že to nie je nijako legislatívne upravené? Veď predsa, ak chce niekto robiť psychoterapiu detí alebo aj dospelých, musí vyštudovať psychológiu (5 ročné štúdium) a ešte si musí urobiť kurz v nejakom tom smere terapeutickom, čo trvá ďalších niekoľko rokov. A TPO môže robiť ktokoľvek len tak? Ako to je možné?<br />
<br />
A áno, k tej slobodomyselnej povahe, nátlak tiež absolútne neznášam a myslím, že nikto s PAS. S trpezlivosťou a toleranciou sa u nás rozhodne zájde ďalej ako s akoukoľvek formou nátlaku a nútenia.<br />
<br />
<a href="http://www.facebook.com/notes/%C5%99%C3%ADk%C3%A1me-ne-metod%C3%A1m-pevn%C3%A9ho-objet%C3%AD/vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD-%C4%BEuby-d%C3%ADvky-s-as/170093489708577">Ľuba Heinzlová na Facebooku 6. 3. 2011</a>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-962661271808778523.post-60253296497706609202011-07-01T13:24:00.000+02:002011-09-28T10:30:10.707+02:00Pevné objetí dle dr. Prekopové<b>Hlavní postuláty</b> své Terapie pevným objetím (TPO) formulovala dr. Prekopová zde:<br />
<br />
<a href="http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/Pevn%C3%A9objet%C3%AD/POnbspjakonbsp%C5%BEivotn%C3%ADnbspforma/tabid/55/Default.aspx">http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/Pevn%C3%A9objet%C3%AD/POnbspjakonbsp%C5%BEivotn%C3%ADnbspforma/tabid/55/Default.aspx</a><br />
<br />
Výstižný obrázek terapie poskytuje dokument <b>„Mámo, táto, obejmi mě“</b><br />
<a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267432237-mamo-tato-obejmi-me/410235100021005/">http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267432237-mamo-tato-obejmi-me/410235100021005/</a><br />
<a name='more'></a><br />
<b>Z výše napsaného a shlédnutého vyplývá:</b><br />
<ul><li>„Pevné objetí“ se uskutečňuje často zalehnutím, což je hlavně pro děti velmi diskomfortní až nebezpečné.</li>
<li>Uskutečňuje se proti vůli dítěte, na jeho křik, prosby, fyziologické potřeby a přání není brán zřetel. Argumentuje se faktem, že malé dítě, případně člověk s autismem či mentálním postižením „nemá vůli“.</li>
<li>„Pevné objetí“ provází ventilace negativních emocí z obou stran. Těžko říct, zda rodičovskou „slovní ventilaci“ nesou hůř děti, které jí rozumí nebo ty, které pouze mate a děsí.</li>
<li>Terapie končí až na základě subjektivního pocitu rodiče, že „proudí láska“ – což může trvat i několik hodin. „Proudění lásky“ lze snadno ztotožnit s rezignací a vyčerpaností dítěte.</li>
<li>Neexistují kontraindikace na straně dítěte, „objetí“ tak může např. spustit epileptický záchvat (viz. vyjádření známého neurologa).</li>
<li>Doporučuje se např. pro „léčbu autismu“, ačkoli je dávno vyvráceno, že by jeho příčina ležela v citovém odloučení od matky v útlém dětství či v jejím citovém chladu. Proto důvod aplikace této „terapie“, která je pro autisty kvůli jejich dotykové senzitivitě vrcholně nepříjemná a bolestivá, je dosti iluzorní. Další aspektem je fakt, že slovní ventilaci vzteku stejně jako gestům autisté nerozumějí. Vnímají celý akt pouze jako něco bolestivého, omezujícího, matoucího až na životě je ohrožujícího. Z důvodu úzkostí často k autismu přidružených může jít o silně traumatizující zážitek, který je může poznamenat i doživotně.</li>
</ul><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-gIhs_scQipo/ThYjdyGGnoI/AAAAAAAAACE/49Cm3gVFP8Y/s1600/mudr-lnenicka.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; cssfloat: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="472" m$="true" src="http://2.bp.blogspot.com/-gIhs_scQipo/ThYjdyGGnoI/AAAAAAAAACE/49Cm3gVFP8Y/s640/mudr-lnenicka.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lékařské vyjádření, které poskytl matce zajímající se o TPO známý neurolog</td></tr>
</tbody></table>Unknownnoreply@blogger.com1